Vánoční Tajemnství - Hana Zagorová , Petr Rezek Übersetzung ins Französische

Vánoční Tajemnství

Ona: Ptám se tě, ptám...
On: Co ti k vánocům dám.
Ona: Co mi dáš?
On: Že se ptáš... Přece víš.
Ona: Vždyť mě znáš.
On: To je vánoční tajemství.
Ona: Ptám se tě dál.
On: Oč bych já třeba stál...
Ona: Jak to víš?
On: Přemýšlíš, když jdu spát.
Ona: O čem sníš...
On: Psst, to je vánoční tajemství.
Ona: Já přála bych si sníh,
Aby ten večer padal stále za oknem.
On: A já bych na ně dých′, ať vločky závidějí,
že tu s tebou jsem.
Ona: A taky bílý stůl, sváteční vůni
V bílém důlku hrníčků.
On: A ode všeho půl.
Ona: A všechno rovným dílem,
Spoustu balíčků.
On: A tebe rozesmátou, zářící jak svíčka.
Ona: A tvoje políbení na zavřená víčka.
Oba: Za hlasem zvonů do věží
Pak naše přání poběží
A láska krásně zasněží krajinu bílou spící.
Ona: Ptám se tě ptám,
Je to rok nebo den, co tě znám?
On: Je to sen, který snad nejde sám.
Ona: A co vánoční tajemství?
On: To najdeš tam, kam teď nikdo nesmí!
Ona: Sníh, podívej!
On: Padá.
Ona: Padá sníh. Vločku máš na řasách.
Padá sníh, klade tmou na náš práh,
Oba: naše vánoční tajemství.

Le Mystère de Noël

Moi : Je te demande, je te demande...
Toi : Ce que je te donnerai pour Noël.
Moi : Qu’est-ce que tu me donnes ?
Toi : Tu demandes… Tu sais bien.
Moi : Tu me connais.
Toi : C'est un mystère de Noël.
Moi : Je te demande encore.
Toi : Ce que je souhaiterais peut-être…
Moi : Comment le sais-tu ?
Toi : Tu penses quand je vais me coucher.
Moi : De quoi rêves-tu…
Toi : Psst, c’est un mystère de Noël.
Moi : J’aimerais bien avoir de la neige,
Que ce soir-là, elle tombe toujours devant la fenêtre.
Toi : Et moi, je soufflerais dessus, pour que les flocons soient jaloux,
que je sois ici avec toi.
Moi : Et aussi une table blanche, l’odeur des fêtes
Dans le creux blanc des tasses.
Toi : Et de tout, la moitié.
Moi : Et tout en parts égales,
Beaucoup de paquets.
Toi : Et toi qui ris, brillant comme une bougie.
Moi : Et ton baiser sur mes paupières fermées.
Tous les deux : Au son des cloches dans les tours
Alors nos souhaits courront
Et l’amour neigera magnifiquement sur le paysage blanc qui dort.
Moi : Je te demande, je te demande,
C'est un an ou un jour que je te connais ?
Toi : C’est un rêve qui ne va peut-être pas tout seul.
Moi : Et quel est le mystère de Noël ?
Toi : Tu le trouveras là où personne ne peut aller maintenant !
Moi : De la neige, regarde !
Toi : Elle tombe.
Moi : Il neige. Tu as un flocon sur tes cils.
Il neige, il pose les ténèbres sur notre seuil,
Tous les deux : notre mystère de Noël.