Až mě andělé - Petr Spálený, Sbor divadla Apollo & Rytmická skupina divadla Apollo Übersetzung ins Deutsche

Až mě andělé

Až mě andělé zavolají k sobě,
nechci mít na pohřbu šumaře,
dám přednost, před smutečním maršem,
bluesové smutné kytaře.

Předem už prosím pozůstalé lidi,
nechte doma sváteční černý šat,
v džínách si sedněte u mně,
ať můžu s Vámi zazpívat.

Že se obávám té neznámé pouti,
chápejte – umřu poprvé,
na světě nechávám svou touhu a lásku,
duše má bude bez krve.

Až ze hřbitova půjdete někam pít,
dejte si za mě taky skleničku,
jenom své ženě chtěl bych říci:
"zůstaň pak se mnou chviličku".

Koukám se do ulic,
slzy mi lezou do očí,
můj život končí ve hvězdách,
lidi se dole plahočí.
Měl jsem rád život bláznivej,
já neměl srdce z kamene,
sem tam si někdo vzpomene.

Až mě andělé zavolají k sobě,
nechci mít na pohřbu šumaře,
dám přednost, před smutečním maršem,
bluesové smutné kytaře.

Předem už prosím pozůstalé lidi,
nechte doma sváteční černý šat,
v džínách si sedněte u mně,
ať můžu s Vámi zazpívat.

Až mě andělé zavolají k sobě...

Wenn die Engel mich rufen

Wenn die Engel mich zu sich rufen,
will ich keinen Musikanten auf meiner Beerdigung,
ich gebe dem traurigen Bluesgitarrenspiel
den Vorzug vor dem Trauermarsch.

Ich bitte schon im Voraus die Hinterbliebenen,
lasst die festliche schwarze Kleidung zu Hause,
setzt euch in Jeans zu mir,
damit ich mit euch singen kann.

Dass ich mich vor dieser unbekannten Reise fürchte,
versteht – ich sterbe zum ersten Mal,
auf der Welt lasse ich meine Sehnsucht und Liebe,
meine Seele wird ohne Blut sein.

Wenn ihr vom Friedhof weggeht, um irgendwo etwas zu trinken,
trinkt auch ein Gläschen für mich,
nur meiner Frau möchte ich sagen:
"Bleib dann noch einen Augenblick bei mir".

Ich schaue auf die Straßen,
Tränen steigen mir in die Augen,
mein Leben endet in den Sternen,
die Menschen unten mühen sich ab.
Ich liebte das verrückte Leben,
ich hatte kein Herz aus Stein,
ab und zu erinnert sich jemand.

Wenn die Engel mich zu sich rufen,
will ich keinen Musikanten auf meiner Beerdigung,
ich gebe dem traurigen Bluesgitarrenspiel
den Vorzug vor dem Trauermarsch.

Ich bitte schon im Voraus die Hinterbliebenen,
lasst die festliche schwarze Kleidung zu Hause,
setzt euch in Jeans zu mir,
damit ich mit euch singen kann.

Wenn die Engel mich zu sich rufen...