Lyrics and translation Fešáci - Poslední veřejné oběšení v Západní Virginii

Poslední veřejné oběšení v Západní Virginii

Smutný příběh chci vám říct:

Je o chlapci, který měl svůj život rád a přesto jím pohrdal.
Čtyři stěny věznice jen má v jednom rohu pryčna dřevěná
Na ní leží Johnny Caplet rváč co se rval a nenáviděl pláč

Čtyři stěny okno a v něm mříž
Za tou mříží kytku uvidíš
Přimhuř oči a dej hlavu blíž
Za mřížema slunce západ zříš.

Johnny věděl co se stane dnes
Až odejde z jeho cely kněz
šibenici že mu staví kat
že už nikdy nebude se smát.

Kněz mu říká Johnny to mi věř
Z týhle cely živej nevyjdeš
Johnny na to kdybych si moh přát
Chtěl bych s mými kolty pochovat.

Na skále kde stála moje chýš
Postavte mi jen dřevěnej kříž
Za mřížema kytka uvadá
Johnny Caplet smrti propadá.

Až se bude slunce sklánět za tu velkou holou skálu,
V tý starý kamenný kapli zas začnou zvony zvonit,
Tak já vím, Johnny, že to bude naposled,
Co ti příjdou všichni muži a holky,
Který znáš, poslední sbohem dát.

Tak skončil se příběh co musel jsem vám říct
O chlapci co neuměl se bát,
Že nemusel snad zemřít to může se vám zdát
On neměl nikdy falešnou hru rád.

La dernière pendaison publique en Virginie-Occidentale

Je veux te raconter une histoire triste :

C’est l’histoire d’un garçon qui aimait la vie, mais qui la méprisait pourtant.
Les quatre murs de la prison n’ont qu’un lit en bois dans un coin
Sur lequel repose Johnny Caplet, un bagarreur qui se battait et détestait les pleurs

Quatre murs, une fenêtre et des barreaux
Derrière ces barreaux, tu vois une fleur
Plisse les yeux et rapproche ta tête
Derrière les barreaux, le soleil se couche.

Johnny savait ce qui allait arriver aujourd’hui
Quand le prêtre sortira de sa cellule
Le bourreau lui construit un gibet
Il ne rira plus jamais.

Le prêtre lui dit : Johnny, crois-moi
Tu ne sortiras pas vivant de cette cellule
Johnny dit : si je pouvais souhaiter
Je voudrais être enterré avec mes armes.

Sur la roche où se tenait ma cabane
Construisez-moi une simple croix en bois
La fleur derrière les barreaux se fane
Johnny Caplet succombe à la mort.

Lorsque le soleil se couchera derrière cette grande falaise nue,
Dans cette vieille chapelle en pierre, les cloches commenceront à sonner à nouveau,
Je sais, Johnny, que ce sera la dernière fois,
Que tous les hommes et les femmes viendront te dire au revoir,
Ceux que tu connais, un dernier adieu.

Alors l’histoire a pris fin, je devais te la raconter
À propos d’un garçon qui n’avait pas peur,
Il n’avait peut-être pas à mourir, ça peut te paraître étrange
Il n’aimait pas les jeux truqués.