Franky dlouhan - Frantisek Nedved translation in German

Franky dlouhan

Kolik je smutného, když mraky černé jdou
Lidem nad hlavou, smutnou dálavou,
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl
Za čas odletěl, každý zapomněl.

Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán,
Po státech toulal se jen sám
A že byl veselej, tak každej ho měl rád,
Tam ruce k dílu mlčky přiloží
A zase jede dál
A každej, kdo s ním chvilku byl,
Tak dlouho se pak smál.

Kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl,
Slzy neměl rád, chtěl se jenom smát,
A když pak večer ranče tiše usínaj,
Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.

Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán,
Po státech toulal se jen sám
A že byl veselej, tak každej ho měl rád,
Tam ruce k dílu mlčky přiloží
A zase jede dál
A každej, kdo s ním chvilku byl,
Tak dlouho se pak smál.

Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít,
Jeho srdce spí, tiše klidně spí,
Bůhví jak, za co, tenhle smíšek konec měl,
Farář píseň pěl, umíráček zněl.

Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán,
Po státech toulal se jen sám
A že byl veselej, tak každej ho měl rád,
Tam ruce k dílu mlčky přiloží
A zase jede dál
A každej, kdo s ním chvilku byl,
Tak dlouho se pak smál.

Franky, der Lange

Wie viel Traurigkeit, wenn schwarze Wolken ziehen
Über den Köpfen der Menschen, in trüber Ferne,
Ich hörte eine Geschichte, die eine große Wahrheit barg,
Sie flog mit der Zeit davon, jeder vergaß sie.

Er hatte leere Taschen, Franky, der Lange,
Zog allein durch die Staaten,
Und weil er fröhlich war, mochte ihn jeder,
Dort legt er schweigend Hand an
Und zieht weiter,
Und jeder, der kurz mit ihm war,
Lachte danach noch lange.

Wo geweint wurde, hatte Franky ein schönes Lied,
Er mochte keine Tränen, wollte nur lachen,
Und wenn abends die Ranches leise einschlafen,
Zieht Frankys Gesang weiter, durch die Nacht mit seinem Lied.

Er hatte leere Taschen, Franky, der Lange,
Zog allein durch die Staaten,
Und weil er fröhlich war, mochte ihn jeder,
Dort legt er schweigend Hand an
Und zieht weiter,
Und jeder, der kurz mit ihm war,
Lachte danach noch lange.

So fand man Franky eines Tages, er hörte auf zu leben,
Sein Herz schläft, ganz leise und ruhig,
Gott weiß, wie und warum dieser Spaßvogel endete,
Der Pfarrer sang ein Lied, die Totenglocke läutete.

Er hatte leere Taschen, Franky, der Lange,
Zog allein durch die Staaten,
Und weil er fröhlich war, mochte ihn jeder,
Dort legt er schweigend Hand an
Und zieht weiter,
Und jeder, der kurz mit ihm war,
Lachte danach noch lange.