Lyrics and translation Hana Zagorová feat. Karel Vágner se svým orchestrem - Kousek Cesty S Tebou

Kousek Cesty S Tebou

S tebou všechno končí, všechno začíná.
Jsi můj nultý rok, má první vteřina.
S tebou všechno hledám, všechno nacházím.
Jsi má sbírka náhod, má sbírka nesnází.

S tebou všechno najdu, všechno odhodím,
S tebou paměť ztrácím, s tebou všechno vím,
S tebou možná bloudím, možná marně sním,
S tebou každý večer znovu uhořím.

Jsi má denní lítost, jsi můj noční strach,
Jsi mé čekání, jež buší v hodinách.
Jsi mé napětí, moje lačné dychtění.
Jsi má věčná změna, co se nikdy nezmění.

Možná, že jsme jenom tápání.
Možná, že země je těžká pro naše chápání.
Možná, že jsme jenom volání,
Ale když přicházíš ke mě, je všude svítání.

A tak už pojď a řekni moc mi chybíš.
Tak už pojď ať ústa všechno slíbí.
Tak už pojď a dej mi kytku poupat.
Tak už pojď jak rosa k nebi stoupám.
Tak už pojď.
Tak už pojď.
Tak už pojď!

Jsi má denní lítost, jsi můj noční strach,
Jsi mé čekání, jež buší v hodinách.
Jsi mé napětí, moje lačné dychtění.
Jsi má věčná změna, co se nikdy nezmění.

Možná, že jsme jenom tápání.
Možná, že země je těžká pro naše chápání.
Možná, že jsme jenom volání,
Možná, že nebe už není, je jenom poznání.

Možná, že jsme jenom tápání.
Možná, že země je těžká pro naše chápání.
Možná, že jsme jenom volání,
Ale když přicházíš ke mě, je všude svítání.

Un morceau de chemin avec toi

Avec toi, tout se termine, tout commence.
Tu es mon année zéro, ma première seconde.
Avec toi, je cherche tout, je trouve tout.
Tu es ma collection de hasards, ma collection de difficultés.

Avec toi, je trouve tout, je laisse tout tomber,
Avec toi, je perds la mémoire, avec toi, je sais tout,
Avec toi, je me perds peut-être, peut-être que je rêve en vain,
Avec toi, chaque soir, je me consume à nouveau.

Tu es mon regret quotidien, tu es ma peur nocturne,
Tu es mon attente qui bat dans les heures.
Tu es ma tension, mon désir vorace.
Tu es mon changement éternel, qui ne change jamais.

Peut-être que nous ne sommes que des tâtonnements.
Peut-être que la terre est lourde pour notre compréhension.
Peut-être que nous ne sommes que des appels,
Mais quand tu viens vers moi, il fait jour partout.

Alors viens et dis-moi que tu me manques beaucoup.
Alors viens pour que mes lèvres te promettent tout.
Alors viens et donne-moi une fleur de boutons.
Alors viens, comme la rosée qui monte vers le ciel.
Alors viens.
Alors viens.
Alors viens !

Tu es mon regret quotidien, tu es ma peur nocturne,
Tu es mon attente qui bat dans les heures.
Tu es ma tension, mon désir vorace.
Tu es mon changement éternel, qui ne change jamais.

Peut-être que nous ne sommes que des tâtonnements.
Peut-être que la terre est lourde pour notre compréhension.
Peut-être que nous ne sommes que des appels,
Peut-être que le ciel n'est plus, il n'y a que la connaissance.

Peut-être que nous ne sommes que des tâtonnements.
Peut-être que la terre est lourde pour notre compréhension.
Peut-être que nous ne sommes que des appels,
Mais quand tu viens vers moi, il fait jour partout.