Já mám pár tónů - Hana Zagorová translation in German

Já mám pár tónů

Kolik lidí po ulicích chodí,
Tolik štěstí nevidíš.
Kde se v každém jeho osud rodí
Já chci poznat blíž.

Vždyť mě také život občas spraží,
Vyhodí mě šmahem ze snů na zápraží,
Všechno časem pomine,
Však to ty víš.

Napsal jsi mi pouze jednu větu.
Padla na mě jako stín.
Že prý nejsem z rodu Capuletů,
Ve skříni zbyl jen naftalín.

Myslela jsem, že nedojdu na jeviště.
Pak se ale ozval první akord z orchestřiště
A ty ses mi rozplynul tak jako dým.
Jak ve větru dým.

Já mám pár tónů, kterým náležím.
Když vyjdu před oponu, tak jdu za štěstím.
Já mám pár tónů a v nich je můj svět.
Já mám pár tónů a ty vrátí tě zpět.

Ani sama nejsem osamělá,
V prázdné židli sedíš dál.
Uhladíš si pramen vlasů z čela.
Svůj odchod jsi jen předstíral.

Všechno krásné, co se mi kdy přihodilo,
Se mi náhle v tuhle melodii přetavilo.
A v ní zmizí samota a ty to víš.

Napsal jsi mi pouze jednu větu.
Padla na mě jako stín.
Že prý nejsem z rodu Capuletů,

Ve skříni zbyl jen naftalín.

Myslela jsem, že nedojdu na jeviště.
Pak se ale ozval první akord z orchestřiště
A ty ses mi rozplynul tak jako dým.
Jak ve větru dým.

Já mám pár tónů, kterým náležím.
Když vyjdu před oponu, tak jdu za štěstím.
Já mám pár tónů a v nich je můj svět.
Já mám pár tónů a ty vrátí tě zpět.

Ich habe ein paar Töne

Wie viele Menschen gehen durch die Straßen,
So viel Glück sieht man nicht.
Wo sich in jedem sein Schicksal geboren,
Will ich näher kennen.

Auch mich trifft das Leben manchmal hart,
Wirft mich jäh aus Träumen auf die Stufen,
Alles vergeht mit der Zeit,
Das weißt du ja.

Du schriebst mir nur einen einzigen Satz.
Er fiel auf mich wie ein Schatten.
Dass ich nicht vom Geschlecht der Capulets sei,
Im Schrank blieb nur Mottenkugelgeruch.

Ich dachte, ich schaff's nicht auf die Bühne.
Dann aber erklang der erste Akkord vom Orchestergraben
Und du zerstobst wie Rauch.
Wie Rauch im Wind.

Ich habe ein paar Töne, denen ich gehöre.
Wenn ich vor den Vorhang trete, gehe ich dem Glück nach.
Ich habe ein paar Töne und in ihnen ist meine Welt.
Ich habe ein paar Töne und sie bringen dich zurück.

Selbst allein bin ich nicht einsam,
Im leeren Stuhl sitzt du weiter.
Du glättest dir die Stirnlocke,
Deinen Abschied hast du nur vorgetäuscht.

Alles Schöne, das mir je widerfahren,
Hat sich plötzlich in diese Melodie verwandelt.
Und darin verschwindet Einsamkeit und das weißt du.

Du schriebst mir nur einen einzigen Satz.
Er fiel auf mich wie ein Schatten.
Dass ich nicht vom Geschlecht der Capulets sei,

Im Schrank blieb nur Mottenkugelgeruch.

Ich dachte, ich schaff's nicht auf die Bühne.
Dann aber erklang der erste Akkord vom Orchestergraben
Und du zerstobst wie Rauch.
Wie Rauch im Wind.

Ich habe ein paar Töne, denen ich gehöre.
Wenn ich vor den Vorhang trete, gehe ich dem Glück nach.
Ich habe ein paar Töne und in ihnen ist meine Welt.
Ich habe ein paar Töne und sie bringen dich zurück.