Povídej Si Se Mnou, Abych Neplakala - Hana Zagorová translation in German

Povídej Si Se Mnou, Abych Neplakala

Říkej mi dneska, i když brečím,
Jsi nejvíc hezká ze všech žen;
Oči máš v slzách stále větší,
Jak nedozírný modrý sen.
Něha všech polibků ti vchází do dlaní,
Kluci jsou beznadějně zamilovaní,
Pohádky probuzení napsal Andersen.

Říkej mi dneska, i když pláču,
Jsi nejkrásnější flétny tón,
Jsi bílý míček slavných hráčů,
Který jim vyhrál Wimbledon.

Já nemám komplexy a z intimností strach,
říkej mi třeba, že jsem sexy v bikinách.
Já musím prostě uvěřit,

že na mě čeká nový cit.
Vždyť proto pláču, že si vzpomínám.

Láskou, první a velikou láskou
Prošla jsem tichá a vroucí,
Nesmělá, hořící, bezmezně věřící.
Krásné bylo to léto, jak z růží.
V místech, kde cesty se úží
šťastná jsem hlídala svítání.

Říkal mi vždycky, láska trvá,
Pokud to jiným nepovíš.
Věděla jsem, že nejsem prvá,
Byl starší, moudrý, mlčel spíš.
Byl něžný, pozorný a učil mě mít rád.
Možná mě miloval, však odmítal mi psát.
Přicházel tajnou cestičkou

A vždycky s krásnou kyticí.
Vždyť proto pláču, že si vzpomínám.

Láskou, první a velikou láskou
Prošla jsem šťastná a snící,
Zakletá do šípků pohádek dní, do polibků.
Krásný zdál se mi svět, prostý falší.
Šeptala jsem, nikdo další,
Nikdo mě nemůže dát mi víc.
Jsi hodný, říkáš, nesmíš stonat,
Pro mě jsi krásný dívčí sen,
Jsi jako tóny něžných sonát,
Co napsal smutný Beethoven.
Napsal to z lásky, která léčí, věřil v ní.
Bolestí člověk bývá větší, největší.
Podívej, já už nepláču.

A když si tiše vzpomínám,
Už věřím v lásku,
Kterou nemám, vlastně mám.

Sprich mit mir, damit ich nicht weine

Sag es mir heute, auch wenn ich weine,
Du bist der Schönste aller Männer;
Deine Augen in Tränen noch größer,
Wie ein unermesslicher blauer Traum.
Die Zärtlichkeit aller Küsse fließt in deine Hände,
Jungs sind hoffnungslos verliebt,
Märchen des Erwachens schrieb Andersen.

Sag es mir heute, auch wenn ich weine,
Du bist der schönste Flötenton,
Du bist der weiße Ball berühmter Spieler,
Der ihnen Wimbledon gewann.

Ich habe keine Komplexe und keine Angst vor Intimität,
sag mir ruhig, dass ich sexy in Bikini bin.
Ich muss einfach glauben,

dass auf mich eine neue Liebe wartet.
Darum weine ich, weil ich mich erinnere.

Durch Liebe, erste und große Liebe
Ging ich still und glühend,
Schüchtern, brennend, grenzenlos gläubig.
Schön war dieser Sommer wie Rosen.
An Orten, wo Wege sich verengen,
hütete ich glücklich das Morgengrauen.

Er sagte immer, Liebe hält,
Wenn du es anderen nicht verrätst.
Ich wusste, ich war nicht die Erste,
Er war älter, weise, schwieg meist.
Er war zärtlich, aufmerksam und lehrte mich zu lieben.
Vielleicht liebte er mich, doch weigerte sich zu schreiben.
Er kam heimlich schmalen Pfad,

Und immer mit schönem Blumenstrauß.
Darum weine ich, weil ich mich erinnere.

Durch Liebe, erste und große Liebe
Ging ich glücklich und träumend,
Verzaubert in Hagebutten der Märchentage, in Küsse.
Schön schien mir die Welt, frei von Falsch.
Flüsterte ich, niemand sonst,
Niemand kann mir mehr geben als du.
Du bist gut, sagst, darfst nicht krank sein,
Für mich bist du schöner Mädchentraum,
Du bist wie Töne zarter Sonaten,
Die trauriger Beethoven schrieb.
Schrieb aus Liebe, die heilt, er glaubte daran.
Durch Schmerz wird man größer, am größten.
Schau, ich weine nicht mehr.

Und wenn ich leise mich erinnere,
Glaub ich an Liebe,
Die ich nicht hab, doch eigentlich hab.