Lyrics and translation Jan Werich - Kat A Blázen

Kat A Blázen

Dle starých pramenů kdysi kraloval
Starý vetchý král.
Řečeného krále nikdo se nebál,
Každý se mu smál.
Ať dělal, co dělal,
Lid se chechtal dál,
Národ byl spokojen,
Reptal jenom král.
Kat aby tohle spral,
To jsem blázen sám,
Jak už vládnout mám?

Až teprv baba Jaga,
Jak praví stará sága,
Povídá královi
Jedním rázem:
Že kdyby líp znal svůj lid,
Věděl by, co lid chce mít,
Vážnost, že mu dodá jen,
Jen kat a blázen.
Král že musí kata míti,
Aby se lid bál,
Jen bláznovi dovoliti,
Aby se mu smál.

Král se vrátil na svůj hrad,
Babu poslech a byl rád,
Od té doby panoval
Kat, blázen a král.

Pohádky vyčichly, zapadnul i král
A svět dospěl dál.
Kdepak jsou ty časy, kdy se národ smál, krize se nebál.
Jak se všechno mění,
Jak ten čas letí,
Žijem ve znamení
Kulturních století.
Dnes už lid nepozná,
Koho se má bát
A komu se smát.

Z čista jasna, kde se vzal,
Pan Nikdo tu se vzal,
Křičel, jak si předsevzal:
"Já chci vládu!"
Nemluvil a jenom řval,
Co nedal, to sliboval,
Ale na svá bedra vzal
Funkcí hromadu.
Prohlásil se za krále, za
Blázna, za kata,
Takže vznikla situace
Značně napjatá.

A tak z kata a blázna
Vznikla hodnost svérázná,
Vylíhnul se nový tvor,
Blázen diktátor.

The Executioner and the Fool

According to ancient sources, once reigned
An old, decrepit king.
No one feared the aforementioned king,
Everyone laughed at him.
Whatever he did,
People continued to chuckle,
The nation was satisfied,
Only the king grumbled.
The executioner could fix this,
I'm a fool myself,
How can I rule already?

Only then did Baba Yaga,
As the old saga says,
Tell the king
In one go:
That if he knew his people better,
He would know what they wanted,
That only an executioner and a jester
Would add importance to him.
The king must have an executioner,
So that the people will be afraid,
Only a jester should be allowed,
So that he can laugh at him.

The king returned to his castle,
He listened to the old woman and was glad,
Since then reigned
The executioner, the fool, and the king.

Fairy tales have faded, the king has fallen too
And the world has progressed.
Where are those times when the nation laughed, and didn't fear the crisis.
How everything changes,
How time flies,
We live in the age of
Cultural centuries.
Today, people no longer recognize,
Who they should fear
And who to laugh at.

Out of the blue, where he came from,
Mr. Nobody showed up,
He shouted, as he had planned:
"I want to rule!"
He didn't speak and only roared,
He promised what he didn't give,
But he took on
A pile of positions.
He declared himself king, a
Fool, an executioner,
So a situation arose
Quite tense.

And so the executioner and the jester
Became a unique title,
A new creature was born,
The fool dictator.