Známe svoje jména - LIPO translation in German

Známe svoje jména

Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo

Vidím ty obrazy, jak máváš z vody,
Směješ se, a já se směju taky
Táhneš mě za ruku, voláš mě k sobě
Oči ti září jak uhlíky v ohni, usneme v objetí jako dvě děti,
Tahle noc může být jako ta první
Když láska hřeje, problém není, když láska hoří, všechno je lehčí

Chtěl bych se tě zeptat
Pláčeš někdy u hudby?
Chtěl bych se tě zeptat
Jaks mohla být tak nad věcí?
Chtěl bych se tě zeptat
Kde bereš tolik odvahy?
Chtěl bych být pak ještě chvíli její pevnou součástí

Zůstal jsem stát a našel jsem stín,
Bez vůle sledoval, jak ve mně sílí
Ty zvláštní pocity, kde láska zůstává
A my dva přesto míříme k cíli
Jsou trochu surový, všechny ty vzpomínky,
Surový protože byly tak krásný,
Snad krásný protože emoce zhasly, to je ta pravda, kterou jsme našli

Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo

Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo

Čím víc jsem chápal, že nejsem šťastnej,
Tím víc jsem chtěl, ať jsi šťastná ty
Pohledy, doteky, zázemí, důvěra, touha se o všechno postarat
Ale mý sny už nejsou tvoje sny
Tvý touhy už nejsou touhy mý
A poslední rok jsme hráli o to, kdo z nás to dřív vysloví (kdo?)
Pořád jsem věřil, že to půjde
Pořád jsem věřil, že spolu jdem rovně
My jsme šli spolu, jen netušil nikdo,
Kam že to vlastně nakonec dojdem
člověk to nečeká, lehce ho pohltí
Krize co netušil že může příjít
Pak se jen v hlavě, pomalu střídají
Ozvěny ticha a šílený křik

V těch podstatných chvílích
Si připadám slabej
V podstatných chvílích si připadám sám
Mám pocit, že něco jen hrajem
A nikdo z nás neví, co dělat dál
Bez tebe cítím, že ztrácím sílu
S tebou jsem ji nesměl projevit
Kdo sebe odvahu vystoupí, řekne
Neuhne s těch zajetých kolejí

(Kdo? Tak kdo? tak kdo? Tak kdo?)

Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo

Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo

Kde je má rodina?
Co jsou mý kořeny?
Kde je mý zázemí?
Z čeho je tvořený?
Hledám tu, upřímně, chci znát tu odpověď
Studený pokoje, sám sedím za stolem
Hýčkám ty hodnoty, abych ho nezbořil,
Našel jsem prostředí, který mám rád
Rap je tak narcisní, a já to vytušil
Život je kontrastní, měl bych se smát

Víš,
Mí srdce chtělo najít řešení,
Ale vím, že nikdo z nás dvou se už jen tak lehce nezmění,
Cit,
Září jako měsíc nad mořem,
A divím se, že jsem tou láskou k tobě dosud neshořel

Wir kennen unsere Namen

Wir wissen beide, was es kostet,
durch eine brennende Wiese zu gehen.
Wir kennen unsere Namen, gefangen in Zahlen,
sonst würde ich denken, dass ich das alles nur geträumt habe.

Ich sehe die Bilder, wie du aus dem Wasser winkst,
du lachst, und ich lache auch.
Du ziehst mich an der Hand, rufst mich zu dir.
Deine Augen leuchten wie Glut in der Asche, wir schlafen in einer Umarmung ein wie zwei Kinder,
diese Nacht kann wie die erste sein.
Wenn Liebe wärmt, gibt es kein Problem, wenn Liebe brennt, ist alles leichter.

Ich wollte dich fragen,
weinst du manchmal bei Musik?
Ich wollte dich fragen,
wie konntest du so über den Dingen stehen?
Ich wollte dich fragen,
woher nimmst du so viel Mut?
Ich möchte dann noch eine Weile ein fester Bestandteil davon sein.

Ich blieb stehen und fand einen Schatten,
willenlos beobachtete ich, wie er in mir stärker wurde.
Diese seltsamen Gefühle, wo die Liebe bleibt,
und wir beide dennoch auf das Ziel zusteuern.
Sie sind ein bisschen roh, all diese Erinnerungen,
roh, weil sie so schön waren,
vielleicht schön, weil die Emotionen erloschen sind, das ist die Wahrheit, die wir gefunden haben.

Wir wissen beide, was es kostet,
durch eine brennende Wiese zu gehen.
Wir kennen unsere Namen, gefangen in Zahlen,
sonst würde ich denken, dass ich das alles nur geträumt habe.

Wir wissen beide, was es kostet,
durch eine brennende Wiese zu gehen.
Wir kennen unsere Namen, gefangen in Zahlen,
sonst würde ich denken, dass ich das alles nur geträumt habe.

Je mehr ich verstand, dass ich nicht glücklich bin,
desto mehr wollte ich, dass du glücklich bist.
Blicke, Berührungen, Geborgenheit, Vertrauen, der Wunsch, sich um alles zu kümmern,
aber meine Träume sind nicht mehr deine Träume.
Deine Sehnsüchte sind nicht mehr meine Sehnsüchte,
und im letzten Jahr haben wir darum gespielt, wer von uns es zuerst ausspricht (wer?).
Ich habe immer noch geglaubt, dass es geht,
ich habe immer noch geglaubt, dass wir zusammen geradeaus gehen.
Wir gingen zusammen, nur wusste niemand,
wohin wir letztendlich gelangen.
Man erwartet es nicht, es verschlingt einen leicht,
eine Krise, von der man nicht wusste, dass sie kommen könnte.
Dann wechseln sich im Kopf langsam
Echos der Stille und wahnsinniges Geschrei ab.

In diesen wesentlichen Momenten
fühle ich mich schwach.
In wesentlichen Momenten fühle ich mich allein.
Ich habe das Gefühl, dass wir nur etwas spielen
und keiner von uns weiß, was er tun soll.
Ohne dich fühle ich, dass ich meine Kraft verliere,
mit dir durfte ich sie nicht zeigen.
Wer hat den Mut, auszusteigen, es zu sagen,
nicht aus diesen eingefahrenen Gleisen auszuweichen?

(Wer? Na wer? Na wer? Na wer?)

Wir wissen beide, was es kostet,
durch eine brennende Wiese zu gehen.
Wir kennen unsere Namen, gefangen in Zahlen,
sonst würde ich denken, dass ich das alles nur geträumt habe.

Wir wissen beide, was es kostet,
durch eine brennende Wiese zu gehen.
Wir kennen unsere Namen, gefangen in Zahlen,
sonst würde ich denken, dass ich das alles nur geträumt habe.

Wo ist meine Familie?
Was sind meine Wurzeln?
Wo ist mein Zuhause?
Woraus besteht es?
Ich suche ehrlich danach, ich will die Antwort wissen.
Kalte Räume, ich sitze allein am Tisch,
ich pflege diese Werte, um ihn nicht zu zerstören,
ich habe eine Umgebung gefunden, die ich mag.
Rap ist so narzisstisch, und ich habe es geahnt,
das Leben ist voller Kontraste, ich sollte lachen.

Weißt du,
mein Herz wollte eine Lösung finden,
aber ich weiß, dass keiner von uns beiden sich so leicht ändern wird.
Gefühl,
scheint wie der Mond über dem Meer,
und ich wundere mich, dass ich durch diese Liebe zu dir noch nicht verbrannt bin.