Lyrics and translation Lenka Filipova - Na cestě

Na cestě

Svět se mnou házel sem a tam
Štětcem z vrásek líčil moji tvář
Já déšť nenechám smýt jedinou z nich
S časem nesmlouvám ...vždyť nejsem hokynář

A kolik lásek v duší zní
A kolik šrámů po nich mám
Vítr mi nezhojí ani jediný z nich
S každou tou jizvou teď o kus líp se znám

A s každou hádkou prohranou
A s každým smutným milováním
Vážím si víc a víc těch tichých dní
Bez zbytečných žabomyších klání

Jdu čarokrásnou krajinou
I nevlídnými pustinami
Netrápím se dávno tím
Kudy kroky mé jdou

Když kus té pouti půjdu ještě s vámi
Svět se mou smýkal do všech stran
Přiznávám, já mnohdy nechala se
Teď víc sama sebou už snad rozpoznávám
Vábení slepých ramen řek v celé jeho kráse

On the Road

The world threw me about
Brushed wrinkles onto my face
I won't let the rain wash away a single one
I don't bargain with time ... I'm no peddler

And how many loves still echo in my soul
And how many scars I have from them
The wind cannot heal even one of them
With every scar, I now know myself a little better

And with every quarrel lost
And with every failed tryst
I appreciate the quiet days more and more
Without unnecessary squabbles

I walk through enchanting landscapes
And through inhospitable wastelands
I have long since stopped fretting over
Where my steps lead me

If I walk part of this journey with you
The world has tossed me about
I admit, I often let it
Now, more than ever, I recognize myself
The allure of dead-end rivers in all their glory