Kosmický sen (Kosmičeskij son) - Marie Rottrová , Pavel Vrba translation in German

Kosmický sen (Kosmičeskij son)

Včera ve snu jsem lítala
Dál z toho závrať mám

Jak holka z plátna Chagalla
Teď zemi z výšky znám

Země se menší stávala
Ne nepodobná bodu

Já hvězdnou loď jsem potkala
Řekla jí v jejím kódu

"Tak vás vítám"
Oni na tu větu
Spustili mi schůdky k nohám

"Vítejte" říkám
Hosté z hvězdoletu
Podali mi květ a pohár

Byli krásní
I když trochu jiní
Jako socha která ožije

Dali mi křeslo
Stříbrné jak jíní
Pak se příběh zpátky odvíjel

Do Černé díry byli nechtě vtaženi
Paliva málo a žádné znamení

A každý z nich si říkal: "Někde Život je tu"
Koráb míjel torza dávných světů

Pak našli nás
V té hvězdné prázdnotě
A tím i nový Život v Životě

Rozhovor četbou myšlenek
My vedli skoro do svítání

Měli své oči zjasněné
Šťastni mým zemským uvítáním

U našich hostů kosmických
Já byla prvním hostem

Jak by mě znali odvždycky
Tak chovali se prostě prostě prostě prostě

Byli tak krásní
I když trochu jiní
Velké sochy které ožijí

Byli tak šťastní
Svítily jim stíny
Signály jim zněly árií

Mám z toho závrať
I když už jsem zpátky
Pod oknem se vzbouzí všední den

Kosmický návrat
Byl klíč od pohádky
Nevěřím že byl to pouhý sen

Včera jsem ve snu v noci krásně lítala
Jako ta holka z pláten Marca Chagalla

Byla jsem hostem moudrých cizích návštěvníků
V signálech senzitivních měli plno díků

Že našli nás
V té hvězdné prázdnotě

A tím i jiný Život v Životě

Kosmischer Traum (Kosmičeskij son)

Gestern im Traum bin ich geflogen
Davon ist mir immer noch schwindelig

Wie ein Mädchen von Chagalls Leinwand
Nun kenne ich die Erde aus der Höhe

Die Erde wurde kleiner
Einem Punkt nicht unähnlich

Ich traf ein Sternenschiff
Sagte ihm in seinem Code

"Ich heiße Sie willkommen"
Auf diesen Satz hin
Ließen sie mir Stufen zu Füßen herab

"Willkommen", sage ich
Die Gäste vom Sternenflieger
Reichten mir eine Blume und einen Becher

Sie waren schön
Obwohl ein wenig anders
Wie eine Statue, die lebendig wird

Sie gaben mir einen Sessel
Silbern wie Raureif
Dann spulte sich die Geschichte zurück

In ein Schwarzes Loch wurden sie ungewollt hineingezogen
Wenig Treibstoff und kein Zeichen

Und jeder von ihnen dachte: "Irgendwo gibt es hier Leben"
Das Schiff flog an Torsi vergangener Welten vorbei

Dann fanden sie uns
In dieser Sternenleere
Und damit auch neues Leben im Leben

Ein Gespräch durch Gedankenlesen
Führten wir fast bis zum Morgengrauen

Ihre Augen waren aufgehellt
Glücklich über meinen irdischen Empfang

Bei unseren kosmischen Gästen
War ich der erste Gast

Als ob sie mich schon immer gekannt hätten
So verhielten sie sich einfach einfach einfach einfach

Sie waren so schön
Obwohl ein wenig anders
Große Statuen, die lebendig werden

Sie waren so glücklich
Ihre Schatten leuchteten
Ihre Signale klangen wie Arien

Mir ist davon schwindelig
Obwohl ich schon zurück bin
Unter dem Fenster erwacht der Alltag

Die kosmische Rückkehr
War der Schlüssel zum Märchen
Ich glaube nicht, dass es nur ein Traum war

Gestern Nacht im Traum bin ich wunderschön geflogen
Wie jenes Mädchen von Marc Chagalls Leinwänden

Ich war Gast bei weisen, fremden Besuchern
In ihren sensitiven Signalen lag viel Dank

Dass sie uns fanden
In dieser Sternenleere

Und damit auch ein anderes Leben im Leben