To mám tak ráda (Je suis malade) - Marie Rottrová translation in English

To mám tak ráda (Je suis malade)

Loňský kalendář, jedna všední tvář, blouznivec či lhář, kdo ví?
Balík zázraků spadl z oblaků, jenže mu ublížil snad ten volný pád.
Co je na střepy, už se neslepí, ptáčku půlnoční, jen křič.
Týdny proletí, z lásky století, zbyl mi tu na zdi tvůj klíč a ty jsi pryč.
To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda,
Ty kapky deště na římse
A chvíli, v které dovím se, že odcházíš.
To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda,
To okno slzy ronící, tvůj deštník jak jde ulicí
A na nároží zaváhal a kráčí dál.
Mlha za tebou, mlha před tebou,
Ještě ty z mých snů se ztrať,
To jsi celý ty, jako vyšitý,
že rušíš mé kruhy dál, hej - kdo tě zval?
Čtu a nevím co, jím a nevím co,
Všechno stejnou chuť teď má.
Lampy rozžaté k čaji o páté,
A přece všude je tma, jak se mi zdá.
To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda,
že vzpomínky mě zaplaví,
Když pohled tvůj mě pozdraví. Par avion.
To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda,
Jsem zlá jak zimní královna a píšu slova varovná,
že ze mě čiší už jen chlad, když to chceš znát.
Hudba laskavá se mnou zůstává,
Teď když neslýchám tvůj hlas.
Jsem tu v bezpečí, jen mi nesvědčí,
že myslím na tebe zas, jak plyne čas.
To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda,
Ten jed co vjel mi pod kůži, když spávala jsem na růžích.
Co z toho mám?
To mám tak ráda, to mám to mám tak ráda,
Mám z toho stíny na duši a říkat se to nesluší,
že kam se hnu, tak za mnou stesk se vkrádá,
A že tu nejsi, strádám. Kdo ví? Snad tě mám ráda...

I love it so (Je suis malade)

Last year's calendar, a familiar face, a dreamer or a liar, who knows?
A bundle of miracles fell from the clouds, but perhaps the freefall hurt it.
What is in pieces, can't be mended, you midnight bird, just keep crying.
Weeks will pass, centuries of love, your key still hangs on my wall but you're gone.
I love it so, I love it so much
Those drops of rain on the windowsill
And the moment when I find out that you're leaving.
I love it so, I love it so much
That tearful window, your umbrella walking down the street
And at the corner it hesitated and walked on.
Mist behind you, mist before you
Leave my dreams as well
That's you all over, exactly
That you break my circle again, hey - who invited you?
I read and don't know what, I eat and don't know what
Everything tastes the same now.
Lamps lit for tea at five
And yet everywhere it's dark, or so it seems to me.
I love it so, I love it so much
That memories flood me
When your gaze greets me. Par avion.
I love it so, I love it so much
I'm as wicked as the winter queen and write words of warning
That only coldness radiates from me now, if you want to know.
Kind music stays with me
Now that I no longer hear your voice.
I'm safe here, it just doesn't suit me,
That I think of you again, as time goes by.
I love it so, I love it so much
That venom that got under my skin when I slept on roses.
What do I have from it?
I love it so, I love it so, I love it so,
I have shadows on my soul and it's not proper to say
That wherever I go, longing creeps up on me
And that I suffer because you're not here. Who knows? Maybe I love you...