Lyrics and translation Martin Maxa - Zimostraz

Zimostraz

Jak dým zvedlo se ticho,
Zlostnej opar mlčení.
To splín oznámil příchod
Varovným prstem vztyčeným.

I taková je nekdy tvář noci,
I když tě nesoudí, netrestá.
Prostě máš jen mizernej pocit,
že je to škaredá nevěsta.

Pár slov, půlka věty,
šálek nudy, cízí muž,
Trapná lež místo květin,
škoda mluvit, bylo hůř.

I taková už bývají rána,
Když není z blýskanic úniku.
A tvým snům vyzvání hrana
Varovným štěkáním budíků.

Co na to říct, vždyť už toznáš.
To, co se řítí kolem nás, je čas.
V domě, kde sníh střídá mráz,
Místo růží vyklíčí zimostráz.

Zatímco čas drtí tvý kosti,
Plíce trhá věčnej strach.
Jen vzduch nabitej zlostí,
Až malém cítíš střelnej prach.

Taková je někdy tvář lásky,
I takovou mívá někdy tvář.
Kolem úst má dvě stejný vrásky,
Obě pro smích i pláč.

Z tvých snů zbylo dost málo,
Vlastně už není z čeho brát.
A jen bůh ví, co se stalo,
Jak se to vůbec mohlo stát.

Taková je mince v tvý dlani,
Nemá žádnej rub a nemá líc,
Hradní stráž zavřela brány
V zámku v záchodě právě klíč.

Co na to říct, vždyť to znáš.
To co se řítí kolem nás je čas.
V domě, kde sníh střídá mráz,
Místo růží vyklíčí zimostráz.

Zimostraz

Like smoke, silence rose,
An angry haze of silence.
That's melancholy announcing her arrival
With a raised warning finger.

This is also sometimes the face of the night,
Even if she doesn't judge you, she doesn't punish you.
You just have a lousy feeling,
That she is an ugly bride.

A few words, half a sentence,
A cup of boredom, a strange man,
An embarrassing lie instead of flowers,
It's a shame to talk, it was worse.

Such are some mornings now,
When there is no escape from lightning bolts.
And the bonfire summons your dreams
With the warning bark of alarm clocks.

What can I say, you already know that.
What rushes around us is time.
In a house where snow alternates with frost,
Wintergreen will germinate instead of roses.

While time crushes your bones,
Eternal fear tears at your lungs.
Only air charged with anger,
Until you almost smell gunpowder.

This is sometimes the face of love,
That's how she sometimes looks.
She has two equal wrinkles around her mouth,
Both for laughter and tears.

Very little is left of your dreams,
In fact, there's nothing left to take.
And only God knows what happened,
How this could have happened at all.

Such is the coin in your hand,
It has no heads or tails,
The castle guard locked the gates
The key is in the toilet in the castle.

What can I say, you know that.
What rushes around us is time.
In a house where snow alternates with frost,
Wintergreen will germinate instead of roses.