Lyrics and translation Michal David, Kroky Františka Janečka - Líbezná (Tornerei, tornero)

Líbezná (Tornerei, tornero)

To jsem kráčel tenkrát ani nevím kam
Nutno podotknout že šel zcela sám.
Bez klobouku, bos, před sebou jen nos
Šel jsem tenkrát ani nevím kam

Šel jsem ve snách takže jsem nic nevnímal
Kdybych vrazil do zdi, šel bych stále dál,
A pak jsem spatřil jí, tu dívku parádní
A já jí v duchu příjmení hned dal

Líbezná, Líbezná,
Tak krásně k ní šlo tohle příjmení,
A já se těšil jak ho ocení
Až půjdu někdy těsně vedle ní.
Líbezná, Líbezná,
I její láska jistě bude stejná
A na oplátku moje neochvějná
Líbezná, líbezná

Potom jsem se zeptal jaké že má jméno
Musím přiznat, že jsem se ptal trochu s trémou
A ona řekla já, já jsem líbezná
A já věděl že dál už půjde se mnou

Líbezná, Líbezná,
Tak krásně k ní šlo tohle příjmení,
A já se těšil jak ho ocení
Až půjdu někdy těsně vedle ní
Líbezná, Líbezná,
I její láska jistě bude stejná
A na oplátku moje neochvějná
Líbezná, líbezná

Прелестница (Tornerei, tornero)

Я как-то шел, куда — не помню сам,
И надо подметить, что шел совсем один.
Без шляпы, босой, лишь нос перед собой,
Шел я тогда, куда — уж не вспомню.

Я шел, как во сне, ничто не замечал,
Ударься я в стену — пошел бы дальше,
Но тут я увидел ее, прекрасную деву,
И имя ей в мыслях я дал.

Прелестница, Прелестница,
Так красиво к ней имя это шло,
И я мечтал, как она оценит,
Когда я буду рядом с ней идти.
Прелестница, Прелестница,
Любовь ее, конечно, так же сильна,
Как и моя — нежная, безграничная.
Прелестница, Прелестница.

Потом я спросил, как ее зовут,
Признаться, немного робея,
А она сказала: "Я — Прелестница",
И я понял — дальше пойдем мы вместе.

Прелестница, Прелестница,
Так красиво к ней имя это шло,
И я мечтал, как она оценит,
Когда я буду рядом с ней идти.
Прелестница, Прелестница,
Любовь ее, конечно, так же сильна,
Как и моя — нежная, безграничная.
Прелестница, Прелестница.