Markýza Andělů - Ondrej Brzobohaty translation in German

Markýza Andělů

Máš podob mnohem víc jak sochy kostelů,
Princezno z Nemanic, Markýzo Andělů,
Byla jsi nepopsanej list v mý knížce příběhů,
Kterejm chyběl rub a líc, jen vlny v moři bez břehů.

Kdes byla tolik let, kdo mi Tě zakázal?!
Už poznal Tě i svět, zatímco já Tě sotva znal
Tak prosím nech si vyprávět, jak to bylo dál
No řekni, kdo z nás by to řek, to by se jeden nenadál.

Že Tě mám,
čím dál víc tomu propadám,
Vyšší plán,
Možná se to tak nazvat dá,
Ze všech stran
Mě to den co den přepadá,
že mě máš
že jsme konečně Ty a já

Tak začal kolotoč všech těch krásnejch dní,
Já neptal jsem se proč a nechtěl znát ten poslední,
Chytlas mi ruku, řekla skoč, nečekej znamení,
Nikdy se k lásce neotoč, i když neslyšíš ozvěny.

O tom jsem už stokrát čet a taky v písních psal,
A tak jsem se stokrát splet, než jsem se s tím nesetkal,
Teď ale můžu vyprávět aniž bych Ti lhal,
No řekni, kdo z nás by to řek, odporně šťastní a co dál?

Tak Tě mám,
čím dál víc tomu propadám,
Vyšší plán,
Možná se to tak nazvat dá,
Ze všech stran
Mě to den co den přepadá,
že mě máš
že jsme konečně Ty a já

Chcem dál volit směr
Podle andělskejch per
A naplno dávat i brát

Pro jedinou z žen
Je tenhle vlezlej refrén
Chci Ti ho zpívat a hrát třeba - tisíckrát!!!

Že Tě mám,
čím dál víc tomu propadám,
Vyšší plán,
Možná se to tak nazvat dá,
Ze všech stran
Mě to den co den přepadá,
že mě máš
že jsme konečně Ty a já

Marquise der Engel

Du hast viel mehr Gestalten als Statuen in Kirchen,
Prinzessin von Nemanice, Marquise der Engel,
Du warst ein unbeschriebenes Blatt in meinem Geschichtenbuch,
Dem Vorder- und Rückseite fehlten, nur Wellen im Meer ohne Ufer.

Wo warst du so viele Jahre, wer hat dich mir verboten?!
Die Welt kannte dich schon, während ich dich kaum kannte
So lass dir bitte erzählen, wie es weiterging
Nun sag, wer von uns hätte das gedacht, das hätte man nicht erwartet.

Dass ich dich habe,
ich verfalle dem immer mehr,
Ein höherer Plan,
Vielleicht kann man es so nennen,
Von allen Seiten
Überfällt es mich Tag für Tag,
dass du mich hast
dass wir endlich Du und Ich sind

So begann das Karussell all dieser schönen Tage,
Ich fragte nicht warum und wollte den letzten nicht kennen,
Du nahmst meine Hand, sagtest spring, warte nicht auf ein Zeichen,
Wende dich nie von der Liebe ab, auch wenn du keine Echos hörst.

Davon habe ich schon hundertmal gelesen und auch in Liedern geschrieben,
Und so habe ich mich hundertmal geirrt, bis ich dem begegnet bin,
Aber jetzt kann ich erzählen, ohne dich anzulügen,
Nun sag, wer von uns hätte das gedacht, abscheulich glücklich und was nun?

So habe ich dich,
ich verfalle dem immer mehr,
Ein höherer Plan,
Vielleicht kann man es so nennen,
Von allen Seiten
Überfällt es mich Tag für Tag,
dass du mich hast
dass wir endlich Du und Ich sind

Wir wollen weiter die Richtung wählen
Nach Engelsfedern
Und voll und ganz geben und nehmen

Für die eine Frau
Ist dieser eindringliche Refrain
Ich will ihn dir singen und spielen, vielleicht - tausendmal!!!

Dass ich dich habe,
ich verfalle dem immer mehr,
Ein höherer Plan,
Vielleicht kann man es so nennen,
Von allen Seiten
Überfällt es mich Tag für Tag,
dass du mich hast
dass wir endlich Du und Ich sind