Věž Tónů A Slov - Pavel Bobek translation in German

Věž Tónů A Slov

Kde jsou přátelé, šedý vlasy mám
A dětský plácky hledám v sobě sám
Jenom blázen jsem dál, láska je těžkej kov
Platím dluh, co mám čas mi dal, tu věž tónů a slov

Já ptal se básníků, co já tak dobře znal
Proč já je dlouho nepotkal,
Snad už v nebi kašlou, v křídlech sov
Čistěj dál věkem zašlou tu věž tónů a slov

Já se narodil jako nahej muž
Anděl dal mi hlas a v něm zlatej nůž
A přivázal mě k židli, řek mi: Písně lov!
Já od těch dob mám za obydlí tu věž tónů a slov

Já z tvýho špendlíku mám vpich, kouzlo woodoo znáš
Já nejsem loutka magická, tak další špendlík vraž
Já si v okně ležím, světlo je můj krov
Ty stejně někdy najdeš stěží tu moji věž tónů a slov

Jsi řídká jak Long Bitter, a na dně vět máš spor
Tím úrodnej lán ložnice hned změníš na úhor
Jak soudce máš touhu spasit cestou na hřbitov
Zná dobře naše směšný hlasy ta věž tónů a slov

Jsme oba jedný řeky druhej břeh
Dál co se stane, tak to nech
Já tě měl lásko jak svůj dech
Právě mosty se pálej, je čas kříže nést
Kříže dnů a dálek našich příštích cest
V tom není, lásko, nijaká lest

Já vůbec nevím, proč je to právě tak
Že zní mi v každý větě ochraptělej pták
A je to báseň jménem Havran, ten havran mě klof
Snad mě před ním bude chránit píseň, věčná věž tónů a slov

Turm der Töne und Worte

Wo sind die Freunde, graue Haare hab ich nun
Und Kinderspielplätze suche ich in mir allein
Nur ein Narr bin ich weiterhin, Liebe ist schweres Metall
Ich zahle die Schuld, die die Zeit mir gab, diesen Turm der Töne und Worte

Ich fragte die Dichter, die ich so gut kannte
Warum ich sie lange nicht traf,
Vielleicht husten sie schon im Himmel, in Eulenflügeln
Reinigen weiter den vom Alter verstaubten Turm der Töne und Worte

Ich wurde als nackter Mann geboren
Ein Engel gab mir eine Stimme und darin ein goldenes Messer
Und fesselte mich an einen Stuhl, sagte mir: Lieder jage!
Seitdem habe ich als Wohnsitz diesen Turm der Töne und Worte

Von deiner Nadel hab ich 'nen Stich, Voodoo-Zauber kennst du ja
Ich bin keine magische Puppe, also stoß noch eine Nadel rein
Ich liege im Fenster, Licht ist mein Dachstuhl
Du wirst trotzdem kaum je finden meinen Turm der Töne und Worte

Du bist dünn wie Long Bitter, und am Grund der Sätze hast du Streit
Damit verwandelst du das fruchtbare Feld des Schlafzimmers sofort in Brachland
Wie ein Richter hast du den Drang zu retten auf dem Weg zum Friedhof
Kennt gut unsere lächerlichen Stimmen dieser Turm der Töne und Worte

Wir sind beide das andere Ufer desselben Flusses
Was weiter geschieht, lass es geschehen
Ich hatte dich, Liebe, wie meinen Atem
Gerade brennen die Brücken, es ist Zeit, Kreuze zu tragen
Die Kreuze der Tage und Fernen unserer künftigen Wege
Darin ist, Liebe, keinerlei List

Ich weiß überhaupt nicht, warum es gerade so ist
Dass mir in jedem Satz ein heiserer Vogel klingt
Und es ist das Gedicht namens Rabe, dieser Rabe pickt mich
Vielleicht wird mich vor ihm das Lied schützen, der ewige Turm der Töne und Worte