Smich z vedlejsiho pokoje - Petr Hapka feat. Michal Horacek translation in German

Smich z vedlejsiho pokoje

Jak utopence do láku
Mě uskladnili v činžáku,
Kde ještě Kolben s Daňkem pivo pil
A pak se tu čas zastavil

Tak stojím na mém poschodí,
Kam nikdy nikdo nechodí-
Když náhle toto! Co to je?
Smích z vedlejšího pokoje?
Smích z vedlejšího pokoje?
Smích z vedlejšího pokoje?

Spíš bych tu čekal kurděje,
Né že se někdo zasměje.
A nadto smíchem mladých vran
Tak nahlas, a tak bez zábran.

Kdo komu a co vypráví?
Mně dělá díru do hlavy,
Jak slonům dum-dum náboje,
Smích z vedlejšího pokoje.

Někdo byl možná ohrožen
A pak se z toho dostal ven
A teďka říká:,, Řeknu ti,
Všechno se v dobré obrátí.

Komu ta stěna skrývá tvář?
Je to mág? Básník? Velrybář?
Rozhodně ten, kdo nechce klid.
Ten, kterým vždycky chtěl jsem být.

Ach, kde jsou mé sny bez hranic?
Dneska jsem rád, že můžu říct:
Kde nebylo nic něco je -
Smích z vedlejšího pokoje.

Ten vedle snad řek': "Mám tě rád!"
A jí se nechce zaplakat.
Chce se jí sukni roztočit
A smát se, rudnout, víno pít
A věřit jeho příběhům
Krucinál, to je divnej dům!
Mě škrtí jako obojek,
že za zdí nejsou pokoje.

Za mou zdí nejsou žádný
Za mou zdí nejsou vůbec žádný pokoje.
Za mou zdí nejsou totiž pokoje.
Za mou zdí totiž nejsou pokoje.

Za mou zdí nejsou pokoje...

Lachen aus dem Nebenzimmer

Wie saure Würstchen in Lake
Hat man mich in einem Mietshaus eingelagert,
Wo noch Kolben und Daněk Bier tranken
Und dann blieb hier die Zeit stehen

So stehe ich auf meinem Stockwerk,
Wohin niemals jemand kommt-
Als plötzlich dies! Was ist das?
Lachen aus dem Nebenzimmer?
Lachen aus dem Nebenzimmer?
Lachen aus dem Nebenzimmer?

Eher hätte ich hier Skorbut erwartet,
Nicht, dass jemand lacht.
Und dazu mit dem Lachen junger Krähen
So laut und so hemmungslos.

Wer erzählt wem und was?
Mir macht es ein Loch in den Kopf,
Wie Elefanten Dum-Dum-Geschosse,
Das Lachen aus dem Nebenzimmer.

Jemand war vielleicht bedroht
Und kam dann da wieder raus
Und jetzt sagt er: „Ich sag dir,
Alles wird gut.“

Wem verbirgt diese Wand das Gesicht?
Ist es ein Magier? Ein Dichter? Ein Walfänger?
Auf jeden Fall jemand, der keine Ruhe will.
Derjenige, der ich immer sein wollte.

Ach, wo sind meine grenzenlosen Träume?
Heute bin ich froh, dass ich sagen kann:
Wo nichts war, ist jetzt etwas -
Das Lachen aus dem Nebenzimmer.

Der nebenan hat vielleicht gesagt: „Ich hab dich lieb!“
Und sie will nicht weinen.
Sie will ihren Rock schwingen
Und lachen, erröten, Wein trinken
Und seinen Geschichten glauben
Verdammt, das ist ein seltsames Haus!
Mich würgt es wie ein Halsband,
dass hinter der Wand keine Zimmer sind.

Hinter meiner Wand sind keine
Hinter meiner Wand sind überhaupt keine Zimmer.
Hinter meiner Wand sind nämlich keine Zimmer.
Hinter meiner Wand sind nämlich keine Zimmer.

Hinter meiner Wand sind keine Zimmer...