Prší Krásně - Petr Rezek translation in German

Prší Krásně

Prší krásně,
Nebe změnilo se v konev plnou vláhy,
Všechny trable vedra pozbývají váhy,
Každá kapka je jak jedno slůvko básně.

Všem záhy líp se dýchá,
Všechno kolem oči prostře si a září,
Rázem poznají se poctivci i lháři,
Kdo se naparuje, tomu zmokne pýcha.

Už máš mokré vlásky,
Jedna kapka z čela po nose ti stéká,
Mokrá blůzička ti siluetu svléká,
řekni, zkrásněla jsi z deště nebo z lásky?

Ten déšť byl tak náhlý,
že jsem sotva stačil pomyslet si pouze,
že tě políbím, a že to bude dlouze,
Když jsme odhodlaně k sobě dlaně vztáhli.

Vstříc touze. Mám tě ráda,
Tos mi prvně řekla, já byl jako v ráji
A v tom začlo pršet, všechno bylo v háji,
To si přece člověk jenom jednou střádá.

Když v máji, když má chvíli,
Když se padající hvězda změní v ústa
Akdyž se ti řekne: probuď se a zůstaň.
V tom si přijde déšť a ještě k tomu sílí.

A vzrůstá. Sen se hroutí.
Teď se začneš asi po deštníku shánět,
Nemáš zapotřebí průduškový zánět,
Proto utečeš mi pryč a to mě rmoutí.

Být Máchou, aspoň básně
Psal bych o tom, jak mi smutkem srdce vzdouváš
A v tom vidím tě jak střevíčky si zouváš,
Bosá v kalužích mi říkáš: prší krásně.

Proč couváš? Prší krásně,
Lesy mají řasy z mlhavého dýmu,
A my zítra asi budeme mít rýmu
A ty místo vlasů promočené třásně.

A-há, prší krásně,
My se pod pláštěnkou nebudeme skrývat,
V tomhle nejkrásnějším dešti chci tě líbat,
Každá kapka je jak jedno slůvko básně, náš déšť.

Es regnet wunderschön

Es regnet wunderschön,
Der Himmel wurde zum Gefäß voll Feuchtigkeit,
All die Last der Hitze verliert ihr Gewicht,
Jeder Tropfen ist wie ein Wort aus Gedichten.

Allen atmet es sich leichter,
Alles ringsum hüllt sich in Glanz und erglüht,
Auf einmal erkennt man die Lügner, die fromm sind,
Wer sich brüstet, dessen Stolz wird durchnässt.

Deine Haare sind schon nass,
Ein Tropfen rinnt von der Stirn die Nase hinab,
Das nasse Blümchenkleid zeigt deine Silhouette,
Sag, bist du schöner durch Regen oder durch Liebe?

Der Regen kam so plötzlich,
dass ich kaum Zeit hatte, mir nur zu denken,
dass ich dich küsse, und dass es lang sein würde,
als wir entschlossen die Hände einander reichten.

Der Sehnsucht entgegen. Ich hab dich lieb,
Das sagtest du zum ersten Mal, ich war wie im Paradies
Und dann begann es zu regnen, alles ging drunter und drüber,
So etwas sammelt man wohl nur einmal im Leben.

Wenn im Mai, wenn es die Stunde will,
Wenn ein fallender Stern sich in Lippen verwandelt
Und dir gesagt wird: Wach auf und bleib.
Da kommt der Regen und wird noch stärker.

Und wächst. Der Traum zerbricht.
Jetzt wirst du wohl nach einem Schirm suchen,
Du brauchst keine Bronchitis zu riskieren,
Darum läufst du mir davon, und das betrübt mich.

Wäre ich Mácha, nur Gedichte
Schriebe ich, wie du mein Herz mit Trauer füllst,
Und da seh ich dich, wie du die Schuhe ausziehst,
Barfuß in Pfützen sagst du: Es regnet wunderschön.

Warum zögerst du? Es regnet wunderschön,
Die Wälder haben Wimpern aus dampfendem Rauch,
Und morgen kriegen wir wohl eine Erkältung
Und statt Haare nur durchnässte Strähnen.

A-ha, es regnet wunderschön,
Wir werden uns nicht unter dem Regenmantel verstecken,
In diesem schönsten Regen möchte ich dich küssen,
Jeder Tropfen ist wie ein Wort aus Gedichten, unser Regen.