Lyrics and translation Prago Union - Kata-Rze

Kata-Rze

Jak málo stačí ke štěstí a tolik druhů neřestí
Bude stačit tenhle život, když nestačily všechny ty předešlý
Život je neživotný s dlouhým a tvrdým
Málokdo to trefí hnedka z prvý
Zato to klidně z prvý spolehlivě zmrví
To vo tom žádná
Je to vepsaný ve tvářích lidí, který neměli to štěstí
A prožili tu svý dny bez neřestí
V poho, takže malejch dětí
Někdy to bejvá i smutný
Tak není nutný bejt taky
To radši utýct, je to jen blud mý mysli zmatený
A kluk z plakátu nad vejdělkem ať si celkem zamaká tu
Ať je jak chce dlouhej tejden
Na nás je každej víkend krátkej
Je to bezva, když jsi s těma lidma, který ti zůstanou, i když si smažeš telefonní seznam
Klidně se přiznám, nemám, co ztratit
Ale ani pro co riskovat
A tak asi budu pokračovat dělat maséra
Posouvat svý měřítka jak šuplera
A společně si notovat, jak děláme, co můžem

Zkus to říct se mnou, život je skvělej
Můžu bejt šťastněj, že jsem ještě celej
Celej jako vyměněnej za jinej stejně levej
Zkus to říct se mnou, život je skvělej
Můžu bejt šťastněj, že jsem ještě celej
Celej jako vyměněnej za jinej stejně levej

Na mě si stejně nepřijdou
A když, tak nevhodně v hodně vypjatý chvíle
Takový už věci jsou, někdy se prostě čirou náhodou tak krásně sejdou
Aby se všechny najednou se vší parádou zkurvily
A já pak nemám to srdce bránit jim v jejich úsilí
A to pak někdy i přistihnu sám sebe, jak mě něco nutí, když je někde průser na spadnutí
Přijít k němu zezadu a kopnout ho do prdele
Krupiér mi holt takovýdle karty dal
Já na to No a? Nehodlám se užírat, nejsem kanibal
Jsem ten, co skočil a už nedopad
Z bláta do louže, z deště pod okap i naopak
A i tak se snažím neztrácet lesk i přes všechnu tu rez, co na mně čas nechal
Je sice legrace bejt pořád na plech
Ale po čase to chtě nechtě začne bejt heavy metal
Bejt co nejblíž teď a tady, vod pohody co nejdál
Nejsem mistr jógy, přestože mi někdy už na nervy leze
Muset pořád někde hrát sám sebe
Vylez jsem na stage z publika
Rze už mě zbavit nelze
Každej ví sám, co unese
Když tě život začne tížit, vždycky se najde někdo, kdo už ti ho vezme
Ale to by byl pech, ne?

Zkus to říct se mnou, život je skvělej
Můžu bejt šťastněj, že jsem ještě celej
Celej jako vyměněnej za jinej stejně levej
Zkus to říct se mnou, život je skvělej
Můžu bejt šťastněj, že jsem ještě celej
Celej jako vyměněnej za jinej stejně levej

Regret

How little it takes to be happy, and how many vices there are
Will this life be enough, when all the previous ones haven't been
Life is lifeless, with a long and hard [struggle]
Few hit the nail on the head right away
But they can really screw it up from the first [try]
It's a known fact
It's written on the faces of people who haven't been so lucky
And have lived their lives without vices
No worries, so few little children
Sometimes it's even sad
So no need to be either
I'd rather run away, it's just a delusion of my confused mind
And let the guy on the poster above the entrance work his butt off
However long the week is
Every weekend is too short for us
It's great when you're with the people who stick with you, even when you delete your phone book
I'll admit it, I have nothing to lose
But nothing to risk [it] for either
So I guess I'll keep on being a masseur
Adjusting my standards like a micrometer
And together we'll sing along, how we do what we can

Try saying it with me, life is great
I could be happier, that I'm still all here
All here like I was traded for another equally worthless [one]
Try saying it with me, life is great
I could be happier, that I'm still all here
All here like I was traded for another equally worthless [one]

They won't find me anyway
And if they do, it will be at the most inappropriate, intense moment
That's how things are, sometimes by pure chance they come together so beautifully
So that all of a sudden, with all their finery, they can go to hell
And then I don't have the heart to stop them in their efforts
And it's then that I sometimes even catch myself, how something forces me, when there's trouble brewing somewhere
To come up behind it and kick it in the butt
The croupier just dealt me these cards
So what? I'm not going to fret, I'm not a cannibal
I'm the one who jumped and never landed
From the frying pan into the fire, out of the rain under the eaves and vice versa
And even so I try not to lose my shine despite all the rust that time has left on me
It's fun being out of it all the time
But after a while it inevitably starts to be heavy metal
To be as close as possible to the here and now, as far as possible from comfort
I'm no yoga master, even though it sometimes gets on my nerves
To constantly have to play yourself somewhere
I climbed onto the stage from the audience
Regret can no longer leave me
Everyone knows what they can handle
When life starts to weigh you down, there's always someone who will take it away from you
But that would be bad luck, wouldn't it?

Try saying it with me, life is great
I could be happier, that I'm still all here
All here like I was traded for another equally worthless [one]
Try saying it with me, life is great
I could be happier, that I'm still all here
All here like I was traded for another equally worthless [one]