Paroles et traduction David Koller - Pouta

Pouta

V průhledech stromů dobrotivý
Nepalčivý dny kdy úzkost mizí
Budeme spolu mít už jen minulost
Když jediná bytost sváže ti svět a drží
A nezbydou ani sny

Toužíš pouta marný lásky pustit a rozbíjet
Chceš mít svý místo chceš se pustit uletět

Dlouhý den ti dovoluje už se nebát
Nehledat být sám a vyplavat
Vyplavat nad rozbitý podlaží
Prodrat se vlnami nechat to za námi

Toužíš pouta marný lásky pustit a rozbíjet
Chceš mít svý místo chceš se pustit uletět
A nezbydou ani sny

Pokácený splíny moje ponížení
Svědivý je živý bezmocí a vztekem
I boží mlýny byly nahrazeny strojem
Vystřílený prosby nad bitevní pole
Zkus vyletět nad bitevní pole
Zkus uletět z rozbitýho stroje
Zkus uletět ať neskončíš dole
Zkus uletět, uletět, uletět

Toužíš pouta marný lásky pustit a rozbíjet
Chceš mít svý místo chceš se pustit uletět
A nezbydou ani sny

Zkus vyletět po práskání dveří
Zkus uletět dokud si ještě věříš
Zkus vyletět nad bitevní pole
Zkus uletět z rozbitýho stroje
Zkus uletět ať neskočíš dole
Zkus uletět, uletět

V průhledech stromů dobrotivý
Nepalčivý dny kdy úzkost mizí

Fetters

Amidst the gentle shadows of trees,
Days of tranquility when anxiety melts away,
We shall have naught but memories of our shared past,
For the love of a single soul shall forever unite and protect you,
And dreams shall cease to be.

You yearn to break free from the futile bonds of love,
To claim your own space, to take flight and escape.

A nascent day empowers you to shed your fears,
To seek solitude and emerge from the depths,
To rise above the shattered fragments of your past,
To navigate the waves and leave them behind.

You yearn to break free from the futile bonds of love,
To claim your own space, to take flight and escape.
And dreams shall cease to be.

Crushed beneath the weight of despair and humiliation,
Your soul writhes in agony and rage,
For even divine justice has been usurped by machinery,
And pleas for mercy have been silenced on the battlefield.
Strive to rise above the carnage,
To transcend the shattered remnants of your being,
To escape before you succumb to despair,
To take flight, my love, to take flight.

You yearn to break free from the futile bonds of love,
To claim your own space, to take flight and escape.
And dreams shall cease to be.

Strive to soar beyond the slamming doors,
To take flight while hope still flickers within,
To rise above the battlefield,
To escape the remnants of your shattered existence,
To take flight lest you fall into the abyss,
To take flight, my love, to take flight.

Amidst the gentle shadows of trees,
Days of tranquility when anxiety melts away,