Paroles et traduction Dorian - Už Se Neptám

Už Se Neptám

Škola vás vyrobí každej rok pár set tisíc
Jiný tváře, jiný ksichty ale vlastně všichni stejný
Naučený neptat se a pracovat pro jiný
Chápu že ti řekli že to bude takhle lehčí
Tak se neptal a prostě si se jenom učil na testy
A pro koho to děláš to ses asi zeptat nestih
Teď sedíš trochu smutnej
Ruce zatnutý v pěsti
A proklínáš se v kanclu za to že si to před ti nerisk
Osm hodin denně pro vyjebnej papír
Jen ať seš pěkně stejnej, jak všichni maturanti
Pak můžeš jít do firmy kterou vlastní frajer jak ty
I když je stejnej starej on se nebál míchat karty
Měj dobrý známky a k autoritám pokoru
Když autority z minulýho režimu
Tak ke komu jí mám mít? (Tak ke komu jí máš mít?)
Se zeptej ty, já už se neptám na nic
Já už jsem v pohodě ale školy jsou plný lavic
Děti jsou zavřený do krabic
Se zeptej ty, já už se neptám na nic
Já už jsem v pohodě ale školy jsou plný lavic
Děti jsou zavřený do krabic
V jedný třídě dvacet lidí který budou zase stejný
Jak minulej rok příští i ten co byl před tím
Taky jsem tam byl a zkusil jsem to přežít
Jsem rád že Dori ve mě se tam neschoval pod sešit
Osobitost sešlapeme na minimum
Potlačíme kreativiní část mozku odmocninou
Není to vaší vinnou (ne)
Že lidi co měly talent teď ležej pod lavinou
Radši se každý ráno budim s kocovinou
Než s pocitem že zase nepoznaj mě od většiny
A vím že moje činy jsou jako velký psy co tahaj lidi pryč z laviny
Radši se každý ráno budim s kocovinou
Než s pocitem že zase nepoznaj mě od většiny
A vím že moje činy jsou jako velký psy co tahaj lidi pryč z laviny
Měj dobrý známky a k autoritám pokoru
Když autority z minulýho režimu
Tak ke komu jí mám mít? (Tak ke komu jí máš mít?)

I Don't Ask Anymore

The school churns out a few hundred thousand of you every year
Different faces, different features, but all the same, really
Taught not to question and to work for others
I understand they told you it would be easier this way
So you didn't ask and just studied for tests
And who you were doing it for, you probably didn't ask
Now you're sitting there a little sad
Hands clenched into fists
And cursing yourself in the office for not taking the risk
Eight hours a day for a worthless piece of paper
Just so you can be as ordinary as all the other graduates
Then you can go to a company owned by a dude like you
Even though he's the same age, he wasn't afraid to play his cards
Get good grades and be submissive to authority
When the authorities are from the old regime
So who should I have respect for? (Who should you have respect for?)
You ask me, I don't ask about anything anymore
I'm alright now, but the schools are full of desks
Kids are locked in boxes
You ask me, I don't ask about anything anymore
I'm alright now, but the schools are full of desks
Kids are locked in boxes
In one class, twenty people who will all be the same
Like last year, next year, and the year before that
I was there too, and I tried to survive it
I'm glad the Dori in me didn't hide under a notebook
We trample individuality down to a minimum
Suppress the creative part of the brain with square roots
It's not your fault (no)
That people who had talent are now buried under an avalanche
I'd rather wake up every morning with a hangover
Than with the feeling that again, I can't tell myself apart from the majority
And I know that my actions are like big dogs that are pulling people away from the avalanche
I'd rather wake up every morning with a hangover
Than with the feeling that again, I can't tell myself apart from the majority
And I know that my actions are like big dogs that are pulling people away from the avalanche
Get good grades and be submissive to authority
When the authorities are from the old regime
So who should I have respect for? (Who should you have respect for?)