Hvězdičky Plály - František Nedvěd traduction en allemand

Hvězdičky Plály

Hvězdičky vzplály, zmlkly i skály, podvečer vlahý byl.
Zmlkla i říčka, když jsem tvá líčka poprvé políbil.
Byla jsi tenkrát v té chvíli krásná,jak obláček bílý,
ústa tvá hřála, snad si se bála, že bych ti ublížil.
Ruka tvá bílá pel retú skryla, přede mnou ve dlaních.
Kraj s nocí splýval, když jsem ti zpíval písničku o rúžích.
Byla jsi tenkrát v té chvíli krásná, jak obláček bílý.
Hlas mého lkaní po milování zanikl v peřejích.
Měsíc se vznítil, na skály svítil, nás oba přikryl stín.
Lesklé slzičky jako hvězdičky skanuly na tvúj klín.
Byla jsi tenkrát v té chvíli krásná,jak obláček bílý.
S uvadlou vúní zmizel nám v túni věneček z kopretin.

Sterne Flammten Auf

Sterne flammten auf, Felsen verstummten, der Abend war lau.
Auch der kleine Fluss schwieg, als ich deine Wangen zum ersten Mal küsste.
Du warst in diesem Moment so schön wie eine weiße Wolke,
deine Lippen brannten, vielleicht hattest du Angst, ich könnte dir wehtun.
Deine weiße Hand verbarg den Hauch deiner Lippen vor mir in deinen Handflächen.
Die Landschaft verschmolz mit der Nacht, als ich dir ein Lied über Rosen sang.
Du warst in diesem Moment so schön wie eine weiße Wolke.
Die Stimme meines Schluchzens nach der Liebe verklang in den Stromschnellen.
Der Mond entzündete sich, schien auf die Felsen, uns beide bedeckte ein Schatten.
Glänzende Tränchen wie Sternchen tropften auf deinen Schoß.
Du warst in diesem Moment so schön wie eine weiße Wolke.
Mit dem welken Duft verschwand in der Tiefe unser Kränzchen aus Margeriten.