Lovec Kožešin - František Nedvěd traduction en allemand

Lovec Kožešin

Na severu chatu měl dřevěnou, říkal, že je život samý dluh,
Winchestrovka byla jeho ženou, Jerry, vlčák zase věrný druh.
Radost,měl ten starý lovec koží, že se jeho kořist rychle množí.
A když večer u krbu se hřál, Jerry, vlčák u nohou mu stál.
Jerry, starý, brachu jsme tu stále sami,
Nikdo nechce snášet krutý osud s námi.
Až nás ruka tvrdá do propasti srazí,
Nikdo nezapláče, že tu někdo schází.
Do města vez kůže na výměnu, dostal za ně zásoby a prach,
Přivedl jsi také mladou ženu první růži na kterou kdy sáh.
Šťasten byl ten statný lovec koží, že se jeho kořist stále množí.
A když večer u krbu se hřál, Jerry zalez jakoby se bál.
Jerry, starý, brachu, už tu nejsme sami,
žena bude snášet krutý osud s námi,
Až nás ruka tvrdá do propasti srazí,
Ona si zapláče, že tu někdo schází.
Jednou našel chatu opuštěnou, odešel mu jeho lásky květ,
A tu, kterou nazýval svou ženou, chaos města zavolal jsi zpět.
Trpce se jen usmál lovec koží životem se zkušenosti
Množí a když večer u krbu se hřál Jerry zase u nohou mu stál.
Jerry, starý brachu, už jsme zase sami,
žena nechce snášet tvrdý osud s námi,
Až nás ruka tvrdá do propasti srazí
Nikto nezapláče, že tu někdo schází...

Der Pelzjäger

Im Norden hatte er eine Holzhütte, sagte, das Leben sei voller Schulden,
ein Winchester-Gewehr war seine Frau, Jerry, der Wolfshund, sein treuer Gefährte.
Freude empfand dieser alte Pelzjäger, dass sich seine Beute schnell vermehrte.
Und als er sich abends am Kamin wärmte, lag Jerry, der Wolfshund, zu seinen Füßen.
Jerry, alter Freund, wir sind immer noch allein hier,
niemand will das harte Schicksal mit uns teilen.
Wenn uns eine harte Hand in den Abgrund stößt,
wird niemand weinen, dass hier jemand fehlt.
In die Stadt brachte er Felle zum Tausch, bekam dafür Vorräte und Pulver,
er brachte auch eine junge Frau mit, die erste Rose, die er je berührte.
Glücklich war dieser stattliche Pelzjäger, dass sich seine Beute immer noch vermehrte.
Und als er sich abends am Kamin wärmte, verkroch sich Jerry, als hätte er Angst.
Jerry, alter Freund, wir sind nicht mehr allein hier,
eine Frau wird das harte Schicksal mit uns teilen,
wenn uns eine harte Hand in den Abgrund stößt,
wird sie weinen, dass hier jemand fehlt.
Eines Tages fand er die Hütte verlassen, seine Liebste war fortgegangen,
und die, die er seine Frau nannte, rief das Chaos der Stadt zurück.
Bitter lächelte der Pelzjäger nur, das Leben mehrt die Erfahrungen,
und als er sich abends am Kamin wärmte, lag Jerry wieder zu seinen Füßen.
Jerry, alter Freund, wir sind wieder allein,
die Frau will das harte Schicksal nicht mit uns teilen,
wenn uns eine harte Hand in den Abgrund stößt,
wird niemand weinen, dass hier jemand fehlt...