Zustanu Naporad - Gabriela Gunčíková traduction en allemand

Zustanu Naporad

Můžu psát v každým dopise,
Zprávu svou tajnou řečí. Psát dál že, tady jsem,
Zkoušíš to nečíst.

Chceš-li nepoznej mě,
Stejně dál v tobě budu žít.
Budu v každý řádce,
Hřát se v žáru přízně tvý.

Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
To co, v něm ti zjevím.
Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
Co směr tvůj změní.
Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
Já budu radši tón co tu zní a zní,
I když o něm už nevíš.

Budu psát v každým dopise,
Zprávu svou řečí tajnou.
Ať ví, že tady jsem,
Stejně máš mě přečtenou.
Ať můžem jen krátce znát se,
Zůstanu napořád.
I když zmizíš v dálce.
Dál se v tobě budu hřát.

Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
To co, v něm ti zjevím.
Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
Co směr tvůj změní.
Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
Já budu radši tón co tu zní a zní,
I když o něm už neví.

Až na vzdory frázím,
Vezme čas, co má vzít.
A všeho, nač sázíš,
Budeš chtít se vzdát
I tam za tou hrází
Stejně píseň má znít bude dál.

Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
To co, v něm ti zjevím.
Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
Co směr tvůj změní.
Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
Já budu radši tón co tu zní a zní,
I když o něm už neví.

Ich bleibe für immer

Ich kann in jedem Brief schreiben,
Meine Botschaft in Geheimsprache. Weiter schreiben, dass ich hier bin,
Du versuchst, es nicht zu lesen.

Wenn du willst, erkenne mich nicht,
Ich werde trotzdem weiter in dir leben.
Ich werde in jeder Zeile sein,
Mich in der Glut deiner Gunst wärmen.

Ich bin das, was du aus meinem Roman lesen wirst,
Das, was ich dir darin offenbare.
Ich bin die Zeichnung auf den Karten nur weißer Orte,
Die deine Richtung ändert.
Soll ich ein Stillleben sein, wo du dein Weinen nicht hörst?
Ich werde lieber der Ton sein, der hier erklingt und erklingt,
Auch wenn du schon nichts mehr von ihm weißt.

Ich werde in jedem Brief schreiben,
Meine Botschaft in Geheimsprache.
Damit er weiß, dass ich hier bin,
Du hast mich sowieso durchschaut.
Auch wenn wir uns nur kurz kennen,
Ich bleibe für immer.
Auch wenn du in der Ferne verschwindest.
Ich werde mich weiter in dir wärmen.

Ich bin das, was du aus meinem Roman lesen wirst,
Das, was ich dir darin offenbare.
Ich bin die Zeichnung auf den Karten nur weißer Orte,
Die deine Richtung ändert.
Soll ich ein Stillleben sein, wo du dein Weinen nicht hörst?
Ich werde lieber der Ton sein, der hier erklingt und erklingt,
Auch wenn du schon nichts mehr von ihm weißt.

Wenn es gegen Phrasen geht,
Nimmt die Zeit, was sie nehmen soll.
Und alles, worauf du setzt,
Wirst du aufgeben wollen.
Auch dort hinter dem Damm
Wird mein Lied weiterklingen.

Ich bin das, was du aus meinem Roman lesen wirst,
Das, was ich dir darin offenbare.
Ich bin die Zeichnung auf den Karten nur weißer Orte,
Die deine Richtung ändert.
Soll ich ein Stillleben sein, wo du dein Weinen nicht hörst?
Ich werde lieber der Ton sein, der hier erklingt und erklingt,
Auch wenn du schon nichts mehr von ihm weißt.