Paroles et traduction Hana Zagorová - Když Tě Ztracim

Když Tě Ztracim

Už nemluvíme v hádankách.
V nás horká zášť a chladný strach
Se skrývá, cit poslední.
Už nechytáme hvězdný prach,
Co každý večer po kapkách
Déšť smývá z rozbitých zdí.

Svým obrazem je každý zvlášť,
Já věrná jsem, ty nikde nemáš stání.
Vždy býval jsi jen bezohledný hráč.
Kdo tenkrát ale tušil,
Co jsi zač, dnes není.

Máš známosti a vzdělání,
Máš styl a prášky na spaní.
Jsi známý svou přesností
A přes to všechno, co už máš,
Jde bída, kam se podíváš.
Kdo z nás ví, co ví tvůj stín?

Jsme rozumní až k zoufání.
Dřív blouznili jsme láskou do svítání,
Pak vrátil se mi místo kluka rváč.
Dnes neruší ti úsměv
Ani pláč probuzení.

Náhodou, jak dny jdou,
Málo moudřejší se cítím, než kdy dřív.
Najednou s láskou tvou
Ztrácím chuť snít ta velká přání.

Z moudrostí, z něžností
Stejně zůstanou jen stopy marností.
Co teď mám, zkoušená...
Dnes všechno ztrácím, když tě ztrácím, já.

Dál uléháš tu vedle mne
A plány tvé jsou dojemné i zrádné,
Jak ty jsi sám.

Je laciné tvé krédo znát.
Je zvláštní, že chceš se mnou spát
A zvládneš hejno svých dam.

Tak míjíme se s tichem
V ústech vyprahlých
I za jarního tání.
Ty zůstáváš dál, kým jsi nechtěl být
A já se učím krok za krokem
žít v zapomnění.

Náhodou, jak dny jdou,
Málo moudřejší se cítím, než kdy dřív.
Najednou s láskou tvou
Ztrácím chuť snít ta velká přání.

Šťastná být, tebe mít,
Bože můj, jak spolu můžem' vůbec žít?
Co teď mám, zkoušená...
Dnes všechno ztrácím,

Když tě ztrácím, ztrácím já...

When I Lose You

We no longer speak in riddles.
Within us, a burning resentment and a numbing fear
Hide our last shred of feelings.
We no longer grasp for the starlight,
Sprinkled down upon our every evening like raindrops,
Washed away from our broken walls.

Each of us is a separate portrait,
I remain loyal, while you remain unable to settle down.
You were always just a reckless player.
But who could have known then,
What you are now, you were not.

You have connections and education,
You have style and sleeping pills.
You are known for your meticulousness,
Yet through all that you have,
Misery follows you wherever you go.
Who among us knows what your shadow knows?

We are rational to the point of despair.
Once, we were lost in love until the break of dawn,
Then, instead of a boy, a brute returned to me.
Today, you are unfazed by smiles,
Nor by the cry of awakening.

Coincidentally, as the days go by,
I feel wiser than ever before.
Suddenly, with your love,
I lose the desire to dream those great desires.

Of all the wisdom and tenderness,
Only traces of vanity remain.
What do I have now, after all these trials...
Today, I lose everything, when I lose you, my love.

You continue to lie down next to me,
And your plans are both touching and treacherous,
Like yourself.

Your cheap creed is obvious.
It is strange that you want to sleep with me,
And yet you manage a flock of your ladies.

So we drift apart in silence,
With parched mouths,
Even as spring thaws.
You remain who you never wanted to be,
And I learn, step by step,
To live in oblivion.

Coincidentally, as the days go by,
I feel wiser than ever before.
Suddenly, with your love,
I lose the desire to dream those great desires.

To be happy is to have you,
My God, how can we even live together?
What do I have now, after all these trials...
Today, I lose everything,

When I lose you, I lose everything...