Zpráva Všem Holubům - Hana Zagorová traduction en allemand

Zpráva Všem Holubům

Holubům, volám všem holubům,
Z nábřeží, věží i slavobrán.
Holubům, zpráva všem holubům,
Leťte blíž, najednou nevím kudy kam,
Leťte blíž i ze všech náměstí,
Bílých soch, parků i katedrál.

Leťte sem, stalo se neštěstí,
Nestojí o mě už, kdo o mě stál.
Z vůně tvých dlaní, z tvých slibování,
Nekrmte holuby, zbyl nápis,
Zní jako výstřel, cedule v místě tajném,
Jak láska nás dvou.

Park smutek jistí, tmou tančí listí,
Hledám tě nocí, jak pes pána,
Já nehledaná dost času do rána mám.

Holubům, zpráva všem holubům,
Z nábřeží, věží i katedrál.
Holubům, zpráva všem holubům,
Nestojí o mě už, kdo o mě stál.

Raněná jak křídlo holubí,
Zamávám ti ještě akorát.
Zmatená, jak šaty naruby,
Nevidím, neslyším a nemůžu spát.
Jít domů váhám, smířit se zdráhám,
Svět náhle pozpátku nit spřádá.

Hádám proč v hlavě
Ten nápis právě,
Nekrmte holuby, mám.
Toulám se v dešti,
Hlava mi třeští,
Nekrmte holuby, zbyl nápis.
Déšť parte skládá,
A limonáda nedá se číst.

Holubům, volám všem holubům,
Z nábřeží, věží i slavobrán,
Holubům, zpráva všem holubům,
Leťte blíž, najedenou nevím kudy kam,
Leťte blíž i ze všech náměstí,
Bílých soch, parků i katedrál,
Leťte sem, stalo se neštěstí,
Nestojí o mě už, kdo o mě stál.

Die Nachricht an Alle Tauben

Tauben, rufe ich allen Tauben zu,
Von Ufern, Türmen und Triumphbögen.
Tauben, die Nachricht für alle Tauben,
Kommt näher, plötzlich weiß ich nicht wohin,
Kommt näher, auch von allen Plätzen,
Weißer Statuen, Parks und Kathedralen.

Kommt hierher, ein Unglück ist geschehen,
Wer um mich warb, steht nicht mehr zu mir.
Aus dem Duft deiner Hände, deinen Versprechungen,
Füttert Tauben nicht, bleibt die Schrift zurück,
Wie ein Schuss klingt das Schild am heimlichen Ort,
Wie die Liebe uns beiden.

Der Park sichert Trauer, im Dunkel tanzt Laub,
Suche dich durch die Nacht, wie Hund den Herrn,
Ich ungesucht, hab viel Zeit bis zum Morgen.

Tauben, die Nachricht an alle Tauben,
Von Ufern, Türmen und Kathedralen.
Tauben, die Nachricht an alle Tauben,
Wer um mich warb, steht nicht mehr zu mir.

Verwundet wie ein Taubenflügel,
Winke ich dir nur noch kurz zu.
Verwirrt wie Kleider falsch herum,
Seh nicht, hör nicht und kann nicht schlafen.
Scheu nach Hause zu gehn, weigre mich zu verzeihn,
Die Welt spinnt plötzlich den Faden rückwärts.

Ich rätsel warum im Kopf
Gerade dieses Schild,
"Füttert Tauben nicht", hab ich.
Ich streune im Regen,
Der Kopf mir zerspringt,
"Füttert Tauben nicht", bleibt die Schrift.
Der Regen spielt Trauermarsch,
Limonade lässt sich nicht lesen.

Tauben, rufe ich allen Tauben zu,
Von Ufern, Türmen und Triumphbögen,
Tauben, die Nachricht für alle Tauben,
Kommt näher, plötzlich weiß ich nicht wohin,
Kommt näher, auch von allen Plätzen,
Weißer Statuen, Parks und Kathedralen,
Kommt hierher, ein Unglück ist geschehen,
Wer um mich warb, steht nicht mehr zu mir.