Paroles et traduction Hana Zagorová - Čas Odejít

Čas Odejít

Ani řetězem se nedá pes k boudě navždy přikovat,
Ani bičem nezkrotí se kůň, když stát se mu nechce,
Ani z nejdražší vlny neupleteš síť snů,
Ani z kvartýru zlatou klec nesvedeš,
Když chlap doma nechce být.

Když lístek už má na cestu kdoví kam,
Jestli se nevrátí anebo vrátí,
Trhej si z kopretin odpustky mládí
A našich vin, co se jako plyn
Bytem rozběhly a těžko už je vyvětráš.

Tak už nech těch scén,
Tak už nech těch scén,
Moc mi to nejde lhát,
Hlavní role hrát.

Já prostě nejsem formát,
Co má s tebou deník psát.

Když se k ránu nakláněla noc
Jménem poprvé,
Když si krajina svlékla košili
šitou z šedých stínů,
Když i červánky rozběhly se
Pást na nás dvou,
Když jsme před léty
Přešli práh dospělých
Až po uši v rozpacích,
Kdo věděl, co bude dál.

Kdo znal nit příběhů,
Co jsme si začli už tenkrát už dávno
A co se říkat má,
Když motýl lásky přistává
Letem klouzavým.

I teď už málo vím
I teď, vážně po létech.
Už né pod nebem,

Už ve čtyrech zdech.

S dechem zúženým
čekám po špičkách,
čekám na správný čas,
Kdy mám zůstat a kdy odejít.

Time to Leave

You can't chain a dog to his kennel forever,
You can't whip a horse into submission,
You can't knit a net of dreams from the most expensive wool,
You can't turn an apartment into a golden cage,
If a man doesn't want to be home.

When he has a ticket to somewhere unknown,
Whether he'll return or not,
Pluck petals from daisies for absolution,
Of our sins that have spread like gas,
Throughout the apartment and are hard to air out.

So stop making a scene,
So stop making a scene,
It's not easy for me to lie,
To play the lead role.

I'm just not the type,
To keep a diary with you.

As the night gave way to dawn,
For the first time,
As the countryside shed its shirt
Stitched from gray shadows,
As even the dawn ran,
To feast on us,
When years ago
We crossed the threshold of adulthood
Up to our ears in confusion,
Who knew what would happen next.

Who knew the thread of stories,
That we had started way back when
And what is to be said,
When the butterfly of love
Lands with a gliding flight.

Even now I know little,
Even now, after all these years.
No longer under the sky,

Now within four walls.

With bated breath
I wait on tiptoe,
I wait for the right time,
When I should stay and when I should leave.