Paroles et traduction Helena Vondráčková - A ty se ptas co ja - Live

A ty se ptas co ja - Live

To už bude rok, cos mi z vlaku mával.
A teď najednou, krůček přede mnou,
Trochu vázne hlas, to se někdy stává.
Taky hned co říct, slova jen, nic víc.

A ty se ptáš co já, jsem zdráva, jak se mám,
No žijem, jak se dá, znáš to přece sám.

Táhlo tě to sem, další z řádky frází,
Ač vzdálen na sta mil, vlastně jsi tu byl.
Párkrát také psals, jak ti hrozně scházím,
Brzy však, jak vím, smířil ses i s tím.

A ty se ptáš co já a jak mi mělo být,
Když ten, kdo zůstat má, ráčil odejít.
To člověk nechce spát a jíst mu nechutná.
Den po dni tisíckrát, ptá se a co já.

Co o tom co ty víš, jak rok zvolna míjí.
Jak se dlouží stín, svátky bez hostin.

Co ty víš a znáš, jak se hořkost vpíjí,
Do čtyř holých zdí, když se připozdí.

A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát,
Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát.
Jak rozumět ti mám, jak chápat slova tvá.
Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš, co já.

Už to bude rok, tak tě tedy vítám,
Vidět jsi mně chtěl a teď zas, abys jel.
Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam.
Někdo, co já vím, možná i tvůj syn.

Tak se měj.

A ty se ptáš, co já?
A ty se ptáš, co já?

And You Ask Me How I Am - Live

It's been about a year since you waved to me from the train.
And now suddenly, a step ahead of me,
My voice is a little hesitant, it happens sometimes.
Also, what to say right away, just words, nothing more.

And you ask me how I am, how I'm doing,
Well, we're living as best we can, you know that yourself.

You were drawn here, another line of phrases,
Although hundreds of miles away, you were actually here.
You also wrote a few times, how you miss me terribly,
But soon, as I know, you came to terms with that too.

And you ask me what and how I should be,
When the one who should have stayed has chosen to leave.
You don't want to sleep and don't feel like eating.
Day after day, a thousand times, he asks himself and what about me.

What do you know about how the year passes slowly.
How the shadow lengthens, holidays without feasts.

What do you know and know, how bitterness soaks in,
Into four bare walls, when it gets late.

And you ask me how I am, how not to smile,
It seems too late, you should have asked then.
How am I to understand you, how to understand your words.
Maybe you were alone too and you're asking yourself, what about me.

It's been a year now, so I welcome you,
You wanted to see me and now you want to leave again.
I'm not inviting you in, what if someone is sleeping there.
Someone, what do I know, maybe even your son.

So take care.

And you ask me, what about me?
And you ask me, what about me?