Paroles et traduction Helena Vondráčková - A ty se ptas co ja (The Winner Takes It All) - Live

A ty se ptas co ja (The Winner Takes It All) - Live

To už bude rok, cos mi z vlaku mával.
A teď najednou, krůček přede mnou,
Trochu vázne hlas, to se někdy stává.
Taky hned co říct, slova jen, nic víc.

A ty se ptáš co já, jsem zdráva, jak se mám,
No žijem, jak se dá, znáš to přece sám.

Táhlo tě to sem, další z řádky frází,
Ač vzdálen na sta mil, vlastně jsi tu byl.
Párkrát také psals, jak ti hrozně scházím,
Brzy však, jak vím, smířil ses i s tím.

A ty se ptáš co já a jak mi mělo být,
Když ten, kdo zůstat má, ráčil odejít.
To člověk nechce spát a jíst mu nechutná.
Den po dni tisíckrát, ptá se a co já.

Co o tom co ty víš, jak rok zvolna míjí.
Jak se dlouží stín, svátky bez hostin.

Co ty víš a znáš, jak se hořkost vpíjí,
Do čtyř holých zdí, když se připozdí.

A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát,
Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát.
Jak rozumět ti mám, jak chápat slova tvá.
Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš, co já.

Už to bude rok, tak tě tedy vítám,
Vidět jsi mně chtěl a teď zas, abys jel.
Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam.
Někdo, co já vím, možná i tvůj syn.

Tak se měj.

A ty se ptáš, co já?
A ty se ptáš, co já?

A ty se ptas co ja (The Winner Takes It All) - Live

It's almost a year since you waved goodbye from the train.
And now all of a sudden, you're right in front of me,
Hesitation in your voice, it happens sometimes.
And I don't know what to say, nothing but words.

And you ask me about myself, how I am, how I've been,
Well, we're getting by, as you know.

You've been drawn back here, another of life's set phrases,
Although hundreds of miles away, you've actually been here.
You wrote to me a few times, saying how much you missed me,
But as I know, you quickly came to terms with that.

And you ask me about myself and how I was supposed to feel,
When the one who should have stayed, saw fit to leave.
You don't want to sleep or eat.
Day after day, a thousand times, you ask, and what about me.

What do you know about how slowly the year has passed?
How the shadows grow longer, the holidays without feasts.

What do you know and what do you know, how the bitterness has permeated,
Into the four empty, cold walls.

And you ask me about myself, how I can smile,
It seems so late, back then you should have asked.
How do I understand you, how to comprehend your words?
Perhaps you were alone too, and you ask yourself, what about me.

It'll be a year soon, so I bid you welcome,
You wanted to see me and now, just so you can leave.
I won't invite you in, what if someone is sleeping there?
Someone, who knows, maybe even your son.

So long now.

And you ask, what about me?
And you ask, what about me?