Paroles et traduction Helena Vondráčková - A ty se ptas co ja (The Winner Takes It All)

A ty se ptas co ja (The Winner Takes It All)

To už bude rok,
Cos mi z vlaku mával
A teď najednou,
Krůček přede mnou,
Trochu vázne hlas,
To se někdy stává,
Taky hned co říct,
Slova, jen nic víc.

A ty se ptáš co já,
Jsem zdráva, jak se mám,
No žijem jak se dá,
Znáš to přece sám.

Táhlo tě to sem,
Další z řádky frází,
Ač vzdálen na sta mil,
Vlastně jsi tu byl,
Párkrát také psals,
Jak ti hrozně scházím,
Brzy však jak vím,
Smířil ses i s tím.

A ty se ptáš co já,
A jak mi mělo být,
Když ten kdo zůstat má,
Ráčil odejít.
To člověk nechce spát
A jíst mu nechutná,
Den po dni tisíckrát,
Ptá se a co já.

Co o tom co ty víš,
Jak rok zvolna míjí,
Jak se dlouží stín,
Svátky bez hostin,
Co ty víš a znáš,
Jak se hořkost vpíjí,
Do čtyř holých zdí,
Když se připozdí.

A ty se ptáš co já,
Jak jen se neusmát,
Je pozdě jak se zdá,
Tenkrát ses měl ptát.
Jak rozumět ti mám,
Jak chápat slova tvá?
Snad taky byl jsi sám
A ty se ptáš, co já.

Už to bude rok,
Tak tě tedy vítám,
Vidět si mně chtěl
A teď zas, abys jel.
Já tě nezvu dál,
Co když někdo spí tam,
Někdo, co já vím,
Možná i tvůj syn.
Tak se měj
A ty se ptáš co já
A ty se ptáš co já

A ty se ptas co ja (The Winner Takes It All)

It's been almost a year,
Since you waved goodbye from the train
And now all of a sudden,
You're standing right before me,
Your voice trembles a bit,
It happens sometimes,
So what can I say,
Just a few words, nothing more.

And you ask me how I am,
I'm fine, I'm getting by,
You know how it is,
You've been there yourself.

You were drawn here,
Another line from your book,
Though you're miles away,
You've been here all along,
You wrote a few times,
How much you missed me,
But I know it wasn't long,
Before you made your peace with it all.

And you ask me how I am,
How could I be,
When the one who was supposed to stay,
Decided to leave.
You can't sleep or eat
And day after day,
You ask yourself a thousand times,
How could they?

What do you know about it,
How the year slowly passes,
How the shadow grows,
Holidays without feasts,
What do you know and understand,
How the bitterness eats away,
At four bare walls,
When night falls.

And you ask me how I am,
How can I not smile,
It's too late, it seems,
You should have asked back then.
How can I understand you,
How can I make sense of your words?
Maybe you were alone too
And you ask me, how am I.

It's almost a year,
So I welcome you,
You wanted to see me
And now it's time for you to go.
I won't invite you in,
What if someone's sleeping there,
Someone, who knows,
Maybe even your son.
So take care
And you ask me how I am
And you ask me how I am