Paroles et traduction Karel Plíhal - Plachetnice

Plachetnice

Po obloze vítr žene stovky bílých plachetnic
Potopí se bezejmenné, nezbude z nich vůbec nic
Jsou to rodné sestry písní, které kdysi zazněly
Polechtaly, pohladily, a pak někam zmizely
Jednou z nich je píseň tato, jachta zvící deset stop
Veze slova, šperky, zlato, neboť kapitán je trochu snob
Snědl všechnu moudrost dneška, a tak je mírně otylý
Proto jachta jede ztěžka na konci té flotily
Ale on směje se mi: Karle, hele, co bys pouštěl do gatí
Pojedeme zase v čele, jen co se vítr obrátí
A tak se ženem do záhuby a za zvuků garmošky
Vylézají z podpalubí krysy, spojky, předložky

Sailing Ships

The wind is driving hundreds of white sailing ships across the sky
They will sink without a name, nothing will remain of them
They are the native sisters of songs that once resounded
They tickled, caressed, and then disappeared somewhere
One of them is this song, a yacht ten feet long
It carries words, jewelry, gold, for the captain is a bit of a snob
He has eaten all the wisdom of today, and so he is slightly overweight
That's why the yacht travels heavily at the end of the fleet
But he laughs at me: Charlie, look, what would you let into your pants
We will sail in the lead again, as soon as the wind changes
And so we rush to our doom and to the sound of the accordion
Rats, conjunctions, prepositions are crawling out from under the deck