Paroles et traduction Karel Plíhal - Sopka

Sopka

V každém je sopka, zdánlivě spící
Před níž jsme zcela bezbranní
Občas nám doutná pod čepicí
To se jen vrtí ze spaní
Ale pak náhle u ranní kávy
Či večer v báru u sklenky
Začne se čertit, jen místo lávy
Vychrlí divné myšlenky
Myšlenka – myška, hladová věčně
Zábrany lehce přehryže
Utečeš z domu k pohledný slečně
Toužíš po stavu beztíže
A sopka se činí a tělo se chvěje
Jak země kdesi pod Etnou
Oči se lesknou a slečna se směje
Dokud se ústa nestřetnou
Nejmenší z všedních přírodních dramat
A jak nám dává do těla
A budem se trápit a budeme klamat
A zbyde z nás trocha popela

Volcano

There is a volcano in everyone, seemingly dormant
Before which we are completely defenseless
Sometimes it smokes under our hat
It just stirs from sleep
But then suddenly over morning coffee
Or in the evening at the bar with a drink
It starts to devil, only instead of lava
It pours out strange thoughts
Thought – a mouse, eternally hungry
Inhibitions are easily bitten
You run away from home to a beautiful girl
You long for a state of weightlessness
And the volcano acts up and the body trembles
Like the earth somewhere under Etna
Eyes are shining and the girl is laughing
Until the lips meet
The smallest of everyday natural dramas
And how it gives us hell
And we will suffer and we will deceive
And there will be a little bit of ash left of us