Paroles et traduction en anglais LIPO - Otazky

Otazky

Jaká bude moje role, až mi bude čtyřicet, budu jen rekapitulovat, dív
At se hrdě zpět, nebo třídit poznatky, hle
Dat větší začátek, muž mnohých post či vězeň myšlenek?
Protože mysle člověka, bejvá občas těžký jako stíny ve snu, slepec n
A okraji stezky, když jdu prázdnou ulicí, ce
Jtím jak je mi dobře, noční klid, měsíc, nehybnost moře.
Houfy otázek na duši utvářejí mat a pak v očích lesk, masku
Si nebere jen kat, když je láska tak je stesk, v
Yrovnat se s ním je zlí straší mě zatoulanej pes v příběhu co končí
Hůř, než v Cesarovi Brutův nůž a
Proto jsou tu otázky věčný jak velkej vůz.
Nech mě jet, nech mě být, chci to pochopit, kd
Yž není život tajemstvím, nen
í proč promluvit, je to smutek chvíle, co nás
Dělá upřímné, jako pegasova krása, kterou závist nemine, čím ví
C máme odhodlání najít sami sebe, tím
Víc sami sebe paradoxně ztrácíme.

Otázka tak co oni a co já, j
E mezi náma jako stíny blížící se z neznáma.
Otázka tak co oni a co já, je stopou člověka, pro nejž život není hra.
Otázka tak co oni a co já, je ocelově věčná, důkaz že musíme být dva.
Otázka tak co oni a co já, j
E stále podstatná pro bytost co se z lásky ptá.

Zamíchám lžičkou v kafi, usm
ěju se na servírku, další den je pryč, prázdnej
Námět do deníku, vz
Pomínky jsou jako skvrny na okraji hrnku od kávy do níž promítáme
Obrazy, někdy se lidská vůle láme jako stéblo
Trávy, někdy je smutku tolik, že padaj celý lány.
Skrze okna tramvaje vidím pár, co se směje, je
Jich radost mě činní klidnějším na tomhle světě.
Vidím i tvrdý typy kam vlak slunce nejezdí, bo
Jujou hrdě se sebou přitom toužej po štěstí.
Ptám se a co oni, jak jejich story dopadne,
Když se země točí dál a ráno střídá poledne, já rezav
Im a mlčim jako starej kříž, živ
Ot je přece víc než jenom cesta stoupat výš, živo
T se rozlévá jako mocná délta Orinoca, dří
V jsem musel běžet a teď se učím čekat.

Itázka tak co oni a co já, j
E mezi náma jako stíny blížící se z neznáma.
Otázka tak co oni a co já, je stopou člověka, pro nejž život není hra.
Otázka tak co oni a co já, je ocelově věčná, důkaz že musíme být dva.
Otázka tak co oni a co já, j
E stále podstatná pro bytost co se z lásky ptá.

Otázka tak co oni a co já, j
E mezi náma jako stíny blížící se z neznáma.
Otázka tak co oni a co já, je stopou člověka, pro nejž život není hra.
Otázka tak co oni a co já, je ocelově věčná, důkaz že musíme být dva.
Otázka tak co oni a co já, j
E stále podstatná pro bytost co se z lásky ptá.

Questions

What will my role be when I'm forty, will I just recap, look
Proudly back, or sort out my knowledge, behold
Give a bigger beginning, a man of many posts or a prisoner of thoughts?
Because the human mind can sometimes be as heavy as shadows in a dream, a blind man
On the edge of the path, when I walk down an empty street, I
Feel how good I am, the night's peace, the moon, the stillness of the sea.
Crowds of questions on the soul create a knot and then a sparkle in the eyes, a mask
Is not only worn by the executioner, when there is love there is longing, to
Cope with it is evil, a stray dog ​​in a story that ends haunts me
Worse than Brutus' knife in Caesar and
Therefore there are questions eternal as the Big Dipper.
Let me go, let me be, I want to understand, whe
N life is no longer a mystery, there is no
Reason to speak, it is the sadness of the moment that makes us
Sincere, like the beauty of Pegasus, which envy does not pass by, the more we
Have the courage to find ourselves, the
More we paradoxically lose ourselves.

Question so what about them and me, it
Is between us like shadows approaching from the unknown.
Question so what about them and me, is the footprint of a man for whom life is not a game.
Question so what about them and me, is steel-eternal, proof that there must be two of us.
Question so what about them and me, it
Is still essential for a being who asks out of love.

I stir a teaspoon in my coffee, smi
Le at the waitress, another day is gone, an empty
Subject for the diary, memo
Ries are like stains on the edge of a coffee mug into which we project
Images, sometimes human will breaks like a blade of
Grass, sometimes there is so much sadness that whole fields fall.
Through the tram window I see a couple laughing, their
Joy makes me calmer in this world.
I also see tough guys where the sun train doesn't go, be
Cause they are proud of themselves yet crave happiness.
I ask myself, what about them, how will their story turn out
When the earth keeps spinning and morning turns to afternoon, I rust
Le and am silent like an old cross, li
Fe is more than just a path to climb higher, li
Fe spills out like the mighty Orinoco delta, be
Fore I had to run and now I'm learning to wait.

Question so what about them and me, it
Is between us like shadows approaching from the unknown.
Question so what about them and me, is the footprint of a man for whom life is not a game.
Question so what about them and me, is steel-eternal, proof that there must be two of us.
Question so what about them and me, it
Is still essential for a being who asks out of love.

Question so what about them and me, it
Is between us like shadows approaching from the unknown.
Question so what about them and me, is the footprint of a man for whom life is not a game.
Question so what about them and me, is steel-eternal, proof that there must be two of us.
Question so what about them and me, it
Is still essential for a being who asks out of love.