Paroles et traduction Martin Maxa - Prodavac Iluzi

Prodavac Iluzi

Mluví se o tom, že přichází čas velkých změn.
O tom, že pomalu vchází už do dveří.
Prý i ten nebožtík, co nechce jít z kola ven,
Už zítra se ještě rád zbaví svých otěží.

Možná bílej frak už si navléká funebrák.
Třeba už z líčidel na tváři úsměv si vytváří.
Možná pohřební kapela začne z vesela hrát
Dřív než najde se ten, komu strach nohy podráží,

že s velkou slávou na scéně nebude nic
A v sále zklamaný dav sotva úžasem oněmí.
Celá ta sláva nebude nic než jen trik.
Celý to laciný představení sotva dočká se ovací.

Jen co se dav pozůstalých přestane konečně cpát
A pod zármutkem stoly přestanou se prohýbat,
První nesmělý pochyby začnou se k povrchu drát,
Jestli vůbec tu je ten, kdo chtěl by v tom škváru hrát.

Možná bílej frak už si navléká funebrák.
Třeba už z líčidel na tváři úsměv si vytváří.
Možná pohřební kapela začne z vesela hrát
Dřív než najde se ten, komu strach nohy podráží,

že s velkou slávou na scéně nebude nic
A v sále zklamaný dav sotva úžasem oněmí.
Celá ta sláva nebude nic než jen trik.
Celý to laciný představení sotva dočká se ovací.

Vendor of Illusions

They say that the time of great change is coming.
That it is already approaching the door.
Even the dead man, who will not give up his home,
Will gladly be free of his burden tomorrow.

Perhaps the funeral director is already putting on his white coat.
Perhaps he is already smiling in the face.
Perhaps the funeral band will start to play the merry tune
Before anyone will be found whose feet fear paralyzes,

that nothing will be on the stage with great fanfare
And that the disappointed audience will hardly make a sound in the hall.
All that glory will be nothing more than a trick.
This cheap performance will hardly ever get an ovation.

As soon as the crowd of mourners stops stuffing themselves
And the tables cease to bend under the weight of grief,
The first timid doubts will start to emerge,
Whether there is anyone who would like to play in this wretched play.

Perhaps the funeral director is already putting on his white coat.
Perhaps he is already smiling in the face.
Perhaps the funeral band will start to play the merry tune
Before anyone will be found whose feet fear paralyzes,

that nothing will be on the stage with great fanfare
And that the disappointed audience will hardly make a sound in the hall.
All that glory will be nothing more than a trick.
This cheap performance will hardly ever get an ovation.