Nelži mi - Michal David traduction en allemand

Nelži mi

.Nelži mi.

Zas déšť den zmáčel,
Chtěl bych svlíknout si plášť
V bytě, kde jsem býval tak rád.
Rok sám jsem kráčel.
Zvlášť žil jsem, ty zvlášť

Byl to víc než dlouhej rok kolikrát!
Útěk sám před sebou
Se návratem stal.
Zas vrzla ta vrátka,
Tak neber mě zkrátka!

Nelži mi víckrát
A šanci nám dej!
Chtěl bych pro tebe dýchat,
To právo mi přej!
Slova občas tak pálí,
Bolest nedá se snést.
Tak už nelži mi víckrát,
Nelži mi víckrát -
Už ne.

Tvůj krok a úsměv
I ústa, tvůj vzdech.
Budou teď součást mých dnů.
A já už vím,
že zase stoupám po schodech,
Až je vyjdu, že jsem blízko svých snů!
Útěk sám před sebou
Se návratem stal.
Prošel jsem louží,
Po jednom toužím:

Nelži mi víckrát
A šanci nám dej!
Chtěl bych pro tebe dýchat,
To právo mi přej!
Mně se bez tebe stýská,
Sotva můžu s tím hnout!
No tak buď mi zas blízká,
Buď mi zas blízká -
Jak dřív!

Všechna úskalí
Přešli jsme hůře i snáz,
Oba víme svý.
Kdo smí však soudit, kdo z nás?

Nelží mi víckrát,
A šanci nám dej!
Chtel bych pro tebe dýchat,
To právo mi přej!
Snad i tobě se stýská.
Aspoň mně se to zdá.
Každý ať trochu získá,
Trochu ať získá,
Každý ať trochu získá,
Trochu ať získá -
I dá!

Lüg mich nicht an

.Lüg mich nicht an.

Schon wieder hat Regen den Tag durchnässt,
Ich möchte meinen Mantel ablegen
In der Wohnung, in der ich so gern war.
Ein Jahr lang ging ich allein.
Ich lebte getrennt, du getrennt

Es war mehr als nur ein langes Jahr, so oft!
Die Flucht vor mir selbst
Wurde zur Rückkehr.
Schon knarrt das Gartentor,
Also nimm mich nicht kurz!

Lüg mich nicht mehr an
Und gib uns eine Chance!
Ich möchte für dich atmen,
Gönn mir dieses Recht!
Manchmal brennen Worte,
Der Schmerz ist unerträglich.
Also lüg mich nicht mehr an,
Lüg mich nicht mehr an -
Nicht mehr.

Dein Schritt und Lächeln,
Dein Mund, dein Seufzer.
Werden jetzt Teil meiner Tage sein.
Und ich weiß schon,
Dass ich wieder die Treppe hinaufsteige,
Und wenn ich oben bin, bin ich meinen Träumen nah!
Die Flucht vor mir selbst
Wurde zur Rückkehr.
Ich ging durch Pfützen,
Nach einem seul' ich mich:

Lüg mich nicht mehr an
Und gib uns eine Chance!
Ich möchte für dich atmen,
Gönn mir dieses Recht!
Ohne dich vermisse ich dich,
Kaum kann ich damit umgehen!
Also sei mir wieder nah,
Sei mir wieder nah -
Wie früher!

Alle Hindernisse
Überwanden wir, mal schwer, mal leicht,
Beide kennen unsere.
Wer darf aber urteilen, wer von uns?

Lüg mich nicht mehr an,
Und gib uns eine Chance!
Ich möchte für dich atmen,
Gönn mir dieses Recht!
Vielleicht vermisst auch du mich.
Zumindest scheint es mir so.
Jeder soll etwas gewinnen,
Etwas soll gewinnen,
Jeder soll etwas gewinnen,
Etwas soll gewinnen -
Und geben!