Město Er - Michal Prokop traduction en allemand

Město Er

Ninive, Tyrhos, Babylon
V každym tom jméně zníval zvon
Co z nich teď zbývá?
Jen písmo v písku stéblem psaný
Jediný město z těch dob žije
Na věky ve mně ztracený je
Má jméno Er
A nad ním hoří hvězda raní
Malý náměstí
Neznámý já na něm stál
Vítr zlý
Na prázdný tam okna hrál
Svítání v kalužích
Svítání v střepinách
Černej sen za tebou
Ze sklepů ruku vztáh
Kam vedou, kam vedou
Ty prázdný ulice
Snad k vám
Za tebou, za tebou
Včera k loutnám půlnočním
K lásce usnul mladý král
Vešel v město jménem Er
Zabloudil a odespal
Z portálů domů prastarých
Padal bílý prach lehčí než je sníh
Starší než je svět
Vypůjčený svět kolem nás
Andělé
Našich závětí
Nad městem
Nízko přeletí
Při letu si čtou
Domovní
Znamení
Čekal jsem až někde nad jedním
Zakrouží
Zaváhá
Zakrouží
Abych já
Věděl kam, věděl kam, věděl kam
Vstoupit mám
Stálo tam město
Byl to můj sen
Byly to domy
Na domech čísla
V zahradách růže
Na nebi hvězda
Malinko prasklá
Jitřní a čistá
Ti, co jsem znával
Za okny spali
Z rozbitých oken
Záclony vlály
Bylo tam všechno
Co se nám zdá
Jenom ten já
Jsem nebyl já
Jsem nebyl ja
Jsem nebyl já
Jsem nebyl já
Včera k loutnám půlnočním
K lásce usnul mladý král
Vešel v město jménem Er
Zabloudil a odespal
Včera k loutnám půlnočním
K lásce usnul mladý král
Vešel v město jménem Er
Zabloudil a odespal
Kam vedou, kam vedou
Ty prázdný ulice
Snad k vám
Za tebou, za tebou
Kam vedou, kam vedou
Ty prázdný ulice
Snad k vám
Za tebou, za tebou

Die Stadt Er

Ninive, Tyros, Babylon
In jedem Namen klang ein Glockenton
Was bleibt davon nun übrig?
Nur Schrift im Sand, mit Halmen geschrieben
Einzig eine Stadt aus jener Zeit lebt
Für immer in mir verloren ist sie
Sie heißt Er
Und über ihr brennt ein Morgenstern
Kleiner Marktplatz
Ein Fremder stand ich darauf
Böser Wind
Spielte an leeren Fenstern dort
Morgendämmerung in Pfützen
Morgendämmerung in Scherben
Schwarzer Traum hinter dir
Aus Kellern streck' die Hand
Wohin führen, wohin führen
Diese leeren Straßen
Vielleicht zu dir
Hinter dir, hinter dir
Gestern zu nächtlichen Lauten
In Liebe schlief ein junger König ein
Er betrat die Stadt namens Er
Verirrte sich und schlief ein
Aus uralten Haustoren
Fiel weißer Staub, leichter als Schnee
Älter als die Welt
Geliehene Welt um uns her
Engel
Unserer Testamente
Über der Stadt
Fliegen tief sie dahin
Im Flug lesen sie
Haus
Zeichen
Ich wartete, bis über einem
Sie kreisen
Zögern
Kreisen
Damit ich
Wüsste wohin, wüsste wohin, wüsste wohin
Eintreten soll
Da stand eine Stadt
Es war mein Traum
Es waren Häuser
Auf Häusern Nummern
In Gärten Rosen
Am Himmel ein Stern
Ein wenig rissig
Morgendlich und rein
Die ich kannte
Schliefen hinter Fenstern
Aus zerbrochenen Fenstern
Wehten Vorhänge
Alles war da
Was wir träumen
Nur dieses Ich
War nicht ich
War nicht ich
War nicht ich
War nicht ich
Gestern zu nächtlichen Lauten
In Liebe schlief ein junger König ein
Er betrat die Stadt namens Er
Verirrte sich und schlief ein
Gestern zu nächtlichen Lauten
In Liebe schlief ein junger König ein
Er betrat die Stadt namens Er
Verirrte sich und schlief ein
Wohin führen, wohin führen
Diese leeren Straßen
Vielleicht zu dir
Hinter dir, hinter dir
Wohin führen, wohin führen
Diese leeren Straßen
Vielleicht zu dir
Hinter dir, hinter dir