Nejsi Obyčejná - Orchestra Ladislav Štaidl traduction en allemand

Nejsi Obyčejná

Víš, Ty vůbec nejsi obyčejná,
V Tvé tváři je vždycky radost zřejmá,
Svýma očima se stále ptáš.
Máš dar už jen tím svým podíváním,
Dát člověku chuť se chvíli zasnít,
Aspoň já bych hrozně chtěl, co máš.

Snad jenom Tvou zásluhou,
Měním styl jenž jsem měl,
Usmívám se hloupostem,
Na kterých jsem dříve lpěl.
Obyčejná... vůbec ne,
To co máš to chtěl bych mít.
Teď bych chtěl s Tebou být a snít.

Víš Ty vůbec nejsi obyčejná
A máš-li pocit, že jsi stále stejná,
Tak se na mě podívej, ať víš
čí podobu moje oči mají,
V čem se naše slova podobají.
Jen poslouchej a rázem víš.

Snad jenom Tvou zásluhou,
Měním styl, jenž jsem měl,
Usmívám se hloupostem,
Na kterých jsem dříve lpěl.
Obyčejná... vůbec ne,
To co máš to chtěl bych mít.
Teď bych chtěl s Tebou být a snít.

Snad jenom Tvou zásluhou,
Měním styl, jenž jsem měl,
Usmívám se hloupostem,
Na kterých jsem dříve lpěl.
Obyčejná... vůbec ne,
To co máš to chtěl bych mít.
Teď bych chtěl s Tebou být a snít.

Du bist nichts Gewöhnliches

Weißt du, du bist überhaupt nicht gewöhnlich,
In deinem Gesicht strahlt stets Freude hell,
Mit deinen Augen fragst du beständig.
Allein dein Blick gibt mir schon dieses Recht,
Dass ich in Träumen schweif' für ne kleine Zeit,
Was du hast, wollt' ich unbedingt.

Vielleicht nur deinetwegen,
Ändr' ich meinen alten Stil,
Über Dummheiten lächle ich,
Die mir früher viel zu viel.
Gewöhnlich... ganz und gar nicht,
Was du hast, möcht' ich besitzen.
Mit dir träumen – lass uns jetzt beginnen!

Weißt du, du bist überhaupt nicht gewöhnlich
Und fühlst du dich, als wärst du stets dasselbe,
Dann schau mir in die Augen, dann siehst du
dein Bildniß, das in ihnen lebt auch heut,
Und wie ganz ähnlich uns're Worte klingen.
Hör nur zu, und gleich verstehst du's.

Vielleicht nur deinetwegen,
Ändr' ich meinen alten Stil,
Über Dummheiten lächle ich,
Die mir früher viel zu viel.
Gewöhnlich... ganz und gar nicht,
Was du hast, möcht' ich besitzen.
Mit dir träumen – lass uns jetzt beginnen!

Vielleicht nur deinetwegen,
Ändr' ich meinen alten Stil,
Über Dummheiten lächle ich,
Die mir früher viel zu viel.
Gewöhnlich... ganz und gar nicht,
Was du hast, möcht' ich besitzen.
Mit dir träumen – lass uns jetzt beginnen!