Grétka - Raduza traduction en allemand

Grétka

Jako by byl konec století
Dívky v bílých šatech
čekají, až vzdušné polibky odletí
A přistanou mládencům na rtech

Marie, Milada, Helena, Grétka
Všechny rukou si oči cloní
Mládenci kouří laciná retka
Jako ti, co odjeli vloni

A kde jsou, a kde jsou, a kde jsou
Postávaj u trati milenky, ženy a matky
Odnesou to odesou, odnesou
Ať už se jim vrátěj, nebo nevrátěj zpátky

Pláč přehluší zvuk vojenských kapel
Fotka ukrytá až na dně v ranci
Kdo by myslel na to, že dost možná zkape
Jsme hrdinové, jsme branci

Kdo by myslel na to, že pro čela naše
Jsou už kulky někde lité
Teď, když vyhrávají marše
Za čepicí bílej kvítek

A kde jsou, a kde jsou, a kde jsou
Vlaky odvážej milence, muže a syny
Odnesou to, odnesou, odnesou
Jestli se vrátěj, tak už navždycky jiný

Marie, Milada, Helena, Grétka
Bledé, jak v prsa by je bodli
Kéž se ještě někdy se svým milým setkám
Tiše se modlí

Kadeř vlasů na památku
Ovázaná stužkou barvy duhy
Slyším šeptat matku
Kéž se vrátí domů aspoň každý druhý

A kde jsou a kde jsou a kde jsou
Vlaky odvážej milence, muže a syny...

Grétka

Als wäre das Jahrhundert zu Ende
Mädchen in weißen Kleidern
warten, bis die Luftküsse wegfliegen
Und auf den Lippen der Jünglinge landen

Marie, Milada, Helena, Grétka
Alle verdecken ihre Augen mit der Hand
Die Jünglinge rauchen billige Zigaretten
Wie die, die letztes Jahr fortgingen

Und wo sind, und wo sind, und wo sind
Die Geliebten, Frauen und Mütter, die an den Gleisen stehen
Sie ertragen es, ertragen es, ertragen es
Ob sie zurückkehren oder nicht zurückkehren

Weinen übertönt den Klang der Militärkapellen
Ein Foto versteckt bis auf dem Grund des Ranzens
Wer würde daran denken, dass er vielleicht stirbt
Wir sind Helden, wir sind Rekruten

Wer würde daran denken, dass für unsere Stirnen
Die Kugeln schon irgendwo gegossen sind
Jetzt, wenn die Märsche spielen
Ein weißes Blümchen hinter dem Mützenschirm

Und wo sind, und wo sind, und wo sind
Züge, die Geliebte, Männer und Söhne forttragen
Sie ertragen es, ertragen es, ertragen es
Wenn sie zurückkehren, dann für immer anders

Marie, Milada, Helena, Grétka
Bleich, als stäche man ihnen ins Herz
Möge ich meinen Liebsten noch einmal treffen
Beteten sie leise

Eine Locke als Erinnerung
Mit einem Band in Regenbogenfarben umwickelt
Ich höre die Mutter flüstern
Möge wenigstens jeder Zweite heimkehren

Und wo sind und wo sind und wo sind
Züge, die Geliebte, Männer und Söhne forttragen...