Paroles et traduction Raduza - Grétka

Grétka

Jako by byl konec století
Dívky v bílých šatech
čekají, až vzdušné polibky odletí
A přistanou mládencům na rtech

Marie, Milada, Helena, Grétka
Všechny rukou si oči cloní
Mládenci kouří laciná retka
Jako ti, co odjeli vloni

A kde jsou, a kde jsou, a kde jsou
Postávaj u trati milenky, ženy a matky
Odnesou to odesou, odnesou
Ať už se jim vrátěj, nebo nevrátěj zpátky

Pláč přehluší zvuk vojenských kapel
Fotka ukrytá až na dně v ranci
Kdo by myslel na to, že dost možná zkape
Jsme hrdinové, jsme branci

Kdo by myslel na to, že pro čela naše
Jsou už kulky někde lité
Teď, když vyhrávají marše
Za čepicí bílej kvítek

A kde jsou, a kde jsou, a kde jsou
Vlaky odvážej milence, muže a syny
Odnesou to, odnesou, odnesou
Jestli se vrátěj, tak už navždycky jiný

Marie, Milada, Helena, Grétka
Bledé, jak v prsa by je bodli
Kéž se ještě někdy se svým milým setkám
Tiše se modlí

Kadeř vlasů na památku
Ovázaná stužkou barvy duhy
Slyším šeptat matku
Kéž se vrátí domů aspoň každý druhý

A kde jsou a kde jsou a kde jsou
Vlaky odvážej milence, muže a syny...

Greta

As if the century had ended
Girls in white dresses
wait for airy kisses to fly away
And land on the lips of young men

Mary, Milena, Helena, Greta
All shield their eyes
Young men smoke cheap cigarettes
Like those who left last year

And where are they, where are they, where are they
Loitering by the track are lovers, wives, and mothers
They will carry it off or send it off, they will carry it off
Whether they come back or never come back

Tears drown out the sound of military bands
A photo hidden at the bottom of a knapsack
Who would have thought that he might very well die
We are heroes, we are conscripts

Who would have thought that for our brows
Bullets are somewhere being cast
Now, when marches are playing
Under the cap a white flower

And where are they, where are they, where are they
Trains take away lovers, husbands, and sons
They will carry it off or send it off, they will carry it off
If they come back, they will be different forever

Mary, Milena, Helena, Greta
Pale, as if they had been stabbed in the chest
May I still meet my lover someday
They pray silently

A lock of hair as a keepsake
Tied with a ribbon the color of the rainbow
I hear mother whisper
May at least every other one return home

And where are they, where are they, where are they
Trains take away lovers, husbands, and sons...