Prach a dym - UDG traduction en allemand

Prach a dym

Stále míň věřím v to nad námi,
Opustil nás Bůh a jsme sami.
Nás, opustil nás.

Stále míň je ve mně ta pýcha,
že člověk je víc, než bytost, co dýchá
Pár, momentů pár.

Stále míň chodí dobré zprávy,
Smutek usnul, spí uvnitř hlavy.
Spí, hluboce spí.

Stále víc věřím - asi jsem blázen -
že lidé, co mám rád, vrátí se na zem
K nám. Vrátí se k nám.

Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich rým?
Když všechno tak krásné je jen prach a dým.
Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich rým?
Když všechno tak krásné je jen prach a dým.

Stále míň věřím v to nad námi,
Opustil nás Bůh a jsme sami.
Nás, opustil nás.

Stále míň je ve mně ta pýcha,
že člověk je víc, než bytost, co dýchá
Pár, momentů pár.

Stále víc křičím, protože doufám,
že volání slyší ten, kdo si troufá
Psát, osudy psát.

Osudy psát a verše a rýmy,
Jen na řádků pár a od půlky knihy
Krást, příběhy krást.

Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich rým?
Když všechno tak krásné je jen prach a dým.
Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich rým?
Když všechno tak krásné je jen prach a dým

Staub und Rauch

Immer weniger glaube ich an das über uns,
Gott hat uns verlassen und wir sind allein.
Uns, er hat uns verlassen.

Immer weniger ist dieser Stolz in mir,
dass der Mensch mehr ist als ein Wesen, das atmet
Ein paar, nur ein paar Momente.

Immer seltener kommen gute Nachrichten,
Die Traurigkeit ist eingeschlafen, schläft tief im Kopf.
Schläft, tief schläft sie.

Immer mehr glaube ich – vielleicht bin ich verrückt –
dass die Menschen, die ich liebe, auf die Erde zurückkehren
Zu uns. Sie kehren zu uns zurück.

Wozu also Gedichte, wenn der Reim darin fehlt?
Wenn alles so Schöne nur Staub und Rauch ist.
Wozu also Gedichte, wenn der Reim darin fehlt?
Wenn alles so Schöne nur Staub und Rauch ist.

Immer weniger glaube ich an das über uns,
Gott hat uns verlassen und wir sind allein.
Uns, er hat uns verlassen.

Immer weniger ist dieser Stolz in mir,
dass der Mensch mehr ist als ein Wesen, das atmet
Ein paar, nur ein paar Momente.

Immer lauter schreie ich, weil ich hoffe,
dass derjenige den Ruf hört, der es wagt
Zu schreiben, Schicksale zu schreiben.

Schicksale schreiben und Verse und Reime,
Nur für ein paar Zeilen und ab der Mitte des Buches
Stehlen, Geschichten stehlen.

Wozu also Gedichte, wenn der Reim darin fehlt?
Wenn alles so Schöne nur Staub und Rauch ist.
Wozu also Gedichte, wenn der Reim darin fehlt?
Wenn alles so Schöne nur Staub und Rauch ist