Paroles et traduction Waldemar Matuska - Když Jdou Na Mužskýho Léta

Když Jdou Na Mužskýho Léta

Když jdou na mužského léta,což se může stát i nám
Když se čáry v jeho tváři podobají roklinám
Když má duši hodně popsanou
Jen torza lásek zůstanou a jeho řeka mizí v mořských písčinách
Když jdou na mužského léta a když se tu dlouho rval
Když jdou na mužského léta,nebaví ho věcně zval
Střeží krokem někde za scénou
Mít svoji tornu zasněnou,ať svěžější to táhnou dál
Takhle otevřít si knížku s jednou rukou za hlavou
Usnout lehkou línou únavou
Zajít ke starýmu křížku,
Cestou sladce loudavou a žít zábavou jen zábavou
Jenže když si splní přání a má ticho čas a klid
A moh by si bezstarostně žít
Pak jeden svůj něco shání,
Asi to čím doteď žil,než si najde cíl,zas najde cíl
Když jdou na mužského léta,teprv je to vážně chlap
Strašně rychle zapomíná,kdy ho život kous a škráb
Místo kouzla tichých večerů,
Zas tahá lidi z malérů a vůbec neuznává slova stár a sláb
Když jdou na mužského léta a když se tu dlouho rval
Když jdou na mužského léta a moc mu už nejde cval
Stejně nežije jen v úvahách a sebe sám si
Zapřahá a doposledka táhne tu svou káru dál
A káru svou si táhne dál.

When the Manhood's Years Come Knocking

When the manhood's years come knocking, as they might for you and I
When the lines across his face resemble canyons deep and high
When his soul is etched with many a line
Where only remnants of his loves remain, his river vanishing in sandy terrain
When the manhood's years come knocking, and he's been fighting long and hard
When the manhood's years come knocking, he's tired of constant strife and guard
He watches from behind the scenes
To hold his dreams, so younger souls can chase them unencumbered
To open up a book with ease, one hand cradling his head
To drift off in a gentle slumber
To visit an old roadside cross,
Savoring the journey as he ambles along, embracing life's pleasures and joys alone
But when he's granted his desires, with time and peace and quiet
When he could live a carefree life
Something inside him starts to stir,
Perhaps the essence of his former drive, drawing him back to a purpose once again
When the manhood's years come knocking, he truly becomes a man
He swiftly forgets the times when life left scars and strife
Instead of the magic of quiet evenings,
He's drawn to rescuing others from their plight, spurning the words "old" and "weak"
When the manhood's years come knocking, and he's been fighting long and hard
When the manhood's years come knocking, though his pace may not be as fast
He doesn't dwell on contemplation's path
He harnesses his will, pulling his life's heavy cart until the final breath
And his life's cart he'll keep pulling on.