Sbohem, lásko (Laisse moi petite fille) - Waldemar Matuska traduction en allemand

Sbohem, lásko (Laisse moi petite fille)

Ať bylo mně i jí tak šestnáct let
Zeleným údolím jsem si jí ved
Byla krásná to vím a já měl strach
Jak říct, když na řasách slzu má
Velkou jako hrách
Sbohem lásko, nech mně jít
Nech mně jít, bude klid
žádnej pláč už nezpraví
Ty mý nohy toulavý
Já Tě vážne měl moc rád
Co Ti víc můžu dát
Nejsem žádnej ideál
Nech mně jít zas o dům dál

A tak šel čas a já se toulám dál
V kolika údolích jsem takhle stál
Hledal slůvka co jsou jak hojivej fáč
Bůh ví co jsem to zač
že přináším všem jenom pláč
Sbohem lásko, nech mně jít
Nech mně jít, bude klid
žádnej pláč už nezpraví
Ty mý nohy toulavý
Já Tě vážne měl moc rád
Co Ti víc můžu dát
Nejsem žádnej ideál
Nech mně jít zas o dům dál

Já nevim, kde se to v člověku bere, ten neklid
Co ho tahá z místa na místo
Co ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojenej
Jako většina ostatních
Aby se usadil
Aby dělal jen to, co se má a říkal co se od něj čeká
Já prostě nemůžu zůstat na jednom míste, nemůžu opravdu
Fakt
La la la la la la la
žádnej pláč už nezpraví ty mý nohy toulavý

Lebwohl, Liebe (Laisse moi petite fille)

Als wir beide vielleicht sechzehn waren
Führte ich sie durchs grüne Tal
Sie war schön, das weiß ich, und ich hatte Angst
Wie sag ich's, wenn sie auf den Wimpern eine Träne hat
Groß wie eine Erbse
Lebwohl Liebe, lass mich gehen
Lass mich gehen, dann wird Ruhe sein
Kein Weinen heilt mehr
Diese meine Wanderfüße
Ich hatte Dich wirklich sehr gern
Was kann ich Dir mehr geben
Ich bin kein Ideal
Lass mich weiterziehen, ein Haus weiter nur

Und so verging die Zeit, und ich wandere weiter
In wie vielen Tälern stand ich wohl so da
Suchte Worte, die wie ein heilender Verband sind
Gott weiß, was ich für einer bin
Dass ich allen immer nur Weinen bringe
Lebwohl Liebe, lass mich gehen
Lass mich gehen, dann wird Ruhe sein
Kein Weinen heilt mehr
Diese meine Wanderfüße
Ich hatte Dich wirklich sehr gern
Was kann ich Dir mehr geben
Ich bin kein Ideal
Lass mich weiterziehen, ein Haus weiter nur

Ich weiß nicht, woher diese Unruhe im Menschen kommt
Die ihn von Ort zu Ort zieht
Die ihn nicht lässt, mit sich selbst zufrieden zu sein
Wie die meisten anderen
Sich niederzulassen
Nur das zu tun, was man soll, und zu sagen, was von einem erwartet wird
Ich kann einfach nicht an einem Ort bleiben, wirklich nicht
Echt
La la la la la la la
Kein Weinen heilt mehr diese meine Wanderfüße