Текст и перевод песни Michal Horacek feat. Aneta Langerová - Denim blue

Denim blue

Tak ještě tenhle flakón šmolkový Denim Blue,
Ne zrovna ostrou břitvu a štangli salámu,
Půl tuctu kapesníků na bůhvíkolik dnů...
Budeš feš,
Uneseš
Všechno v podpaží.

Snad navrch ještě flašku, placatou jak stín,
A plnou jak ten kufr - tak zpola, v nejlepším.
Jó, takys přines hřebík, na ten však pověsím
Raději
Naději
Moc už neváží.

Tys tenkrát přitáh nápěv, falešnej jak ty sám.
A věčně sis ho pískal. A věčně sis ho hrál.
Na víčka od plechovek, na hřeben a tak dál.
No a dnes
Jako rez
Všude vyráží.

Už proto bys měl běžet, už bys měl vážně jít.
Jen přitom dávej pozor, aby ses neohlíd
A neviděl mě sedět a přímo z láhve pít.
Řek bys, že
Potíže
Mám snad s kurážíí

A takys přines vítr, nosils ho jak štít.
A slunce jako klenot, a pořád's ho chtěl mít.
Dost často jsi byl grázl, jen nikdy škarohlíd.
Jémine,
Jak by ne.
Měl jsi toho dost.

To všechno si zas neseš pryč v prázdný bagáži.
A že je toho tolik mě vlastně zaráží.
Tak zatímco teď šlapeš snad někam k nádraží
Já jsem plonk
A tvůj song
Hryžu jako kost.
Tak dost.

Denim blue

So just this tiny bottle of Denim Blue cologne,
Not a sharp razor, nor a piece of salami,
Half a dozen handkerchiefs for who knows how many days...
You'll be dashing,
You'll carry
Everything under your arm.

Perhaps a flask on top, flat like a shadow,
And full like that suitcase - so half full, at its best.
Oh, you brought a nail, but on that I'd rather hang
My
Hope
It doesn't weigh much anymore.

You brought that melody back then, false like you yourself.
And you always whistled it. And you always played it.
On tin can lids, on a comb and so on.
And today
Like rust
It's springing up everywhere.

That's why you should run, you should really go.
Just be careful not to look back
And don't see me sitting and drinking straight from the bottle.
You'd say that
Trouble
I have with courage.

And you brought the wind, you carried it like a shield.
And the sun like a jewel, and you always wanted to have it.
You were often a rascal, but never a scoundrel.
Gosh,
How could you not.
You had enough of it.

You carry all this away in your empty luggage.
And the fact that there's so much of it actually surprises me.
So while you're walking to the station, somewhere
I'm plonk
And your song
I'm gnawing like a bone.
Enough.