Текст и перевод песни Dan Bárta - Kontrabasnik

Kontrabasnik

To mé já kontra básník
Za nocí a rán
Spoléhá, když se zasní
Že básník víc je sám

Nemoudří ve svých arénách
Básník a s ním mé malé já
Pak odpočívají
V tichu zvláštním
Co se v příští chvíli rozpadá

To mé já kontra básník
Usíná na vážkách
Jak lehký být, přeobratný
Služebník i pán

Zatouží na svých galérách
Básník a s ním mé drzé já
A výsledkem je smích
Tichý, zvláštní
Když zamíří přídí k zahradám

Tápou ve znaménkách a ve značkách
Váha slova nízká je rozmačká
Vysíláním volání básník víly nadhání
- Já je sráží
My se v příští chvíli rozpadá
Mise v příští chvíli rozpadá se nám
My se bíle
Tříští

The Contrabass

It's me, the contra poet
By night and by dawn
He relies when he dreams
That he's more a poet alone

The unwise in their arenas
The poet and me, his little self
Then they rest
In a silence
Which falls apart in the next moment

It's me, the contra poet
Falling asleep on the scales
How to be light, flexible
Servant and master

He longs on his galleys
The poet and me, his impudent self
And the result is laughter
Quiet, strange
As he heads towards the gardens

They fumble with the signs and the symbols
The weight of the word is low, it crushes them
Sending out calls, the poet conjures up fairies
- I knock them down
We will fall apart in the next moment
The mission will fall apart in the next moment
We whitely
Splinter