Anička Malinová - Daniel Landa перевод на немецкий

Anička Malinová

Ve tři k ránu ruce na pianu,
zmrznul čas a náhle zazněl hlas.
V tmavý cele mluvil o poslední včele,
vodu po pás, nervy nadoraz.
Rakve, starý kosti... neznám souvislosti,
kolem se střílí a hlas ze záhrobí sílí.
Temné utrpení, modlitba ve sklepení,
slova jsou těžká jako z olova.
Slyším...
Pro sebe ušetřím poslední včelu,
polní uniformy hřmí tu jako předkapela.
Volám anděly na poslední melu,
smrt dobývá se do kostela.
Zřím do tváře padlého výsadkáře.
Čelo mi rosí, jak přízrak mě prosí:
"Ať je vysloveno zapsáno její jméno
Ať její kosti křičí do věčnosti."
Díky vínku chytám pomalinku,
o co kráčí a už mi to stačí.
Múza mi říká, že tu jde o Gabčíka.
Snad jeho přání chyt jsem do dlaní.
A zas to...
Pro sebe ušetřím poslední včelu,
polní uniformy hřmí tu jako předkapela.
Volám anděly na poslední melu,
smrt dobývá se do kostela.
Ty moje lásko, Aničko Malinová,
jak bylo krásné to naše milování.
My dva se v ráji sejdeme brzy znova,
život si nikdo z nás nezachrání.
Ozvěna hlasu z hlubiny času
zní v hlavě jako ze sna probuzení.
Dej duši na váhu, objevíš odvahu,
nemysli na smrt ani na vězení.
Ti dva to věděli, že je zastřelí
a možná z toho má být poučení.
Daleko od války tahám z obálky
lásku až za poslední rozloučení.
Pro sebe ušetřím poslední včelu,
polní uniformy hřmí tu jako předkapela.
Volám anděly na poslední melu,
smrt dobývá se do kostela.
Ty moje lásko, Aničko Malinová,
jak bylo krásné, to naše milování.
My dva se v ráji sejdeme brzy znova,
život si nikdo z nás nezachrání.
Život si nikdo z nás nezachrání.
život si nikdo z nás...

Anitschka Malinowa

Um drei Uhr früh Hände am Klavier,
erstarrt die Zeit, plötzlich erschallt ein Schrei.
In dunkler Zelle sprach er vom letzten Bienenvolk,
Wasser hüfthoch, Nerven bis zum Zerreißen.
Särge, alte Gebeine... kenne keinen Zusammenhang,
Rundherum wird geschossen, die Stimme aus dem Jenseits wächst.
Dunkles Leid, ein Gebet im Gewölbe,
Worte sind schwer wie Blei.
Ich höre...
Für mich bewahr' ich das letzte Bienenvolk,
Felduniformen dröhnen wie eine Vorgruppe.
Ich ruf die Engel zum letzten Gebet,
der Tod bricht in die Kirche ein.
Erblicke den Fallschirmjäger, tot im Angesicht.
Die Stirn mir feucht, ein Schemen flüstert bedrängt:
"Ihr Name soll genannt und geschrieben stehn,
Ihre Gebeine sollen schreien in alle Ewigkeit."
Durch die Krone versteh ich allmählich,
worum es geht, schon reicht mir das aus.
Die Muse sagt, hier geht's um Gabčík,
hoffentlich sein Wunsch fiel mir in die Hand.
Und wieder...
Für mich bewahr' ich das letzte Bienenvolk,
Felduniformen dröhnen wie eine Vorgruppe.
Ich ruf die Engel zum letzten Gebet,
der Tod bricht in die Kirche ein.
Du meine Liebe, Anitschka Malinowa,
wie herrlich war unserer beider Vereinigung.
Im Paradies wir treffen uns bald von Neuem,
gerettet hat sich von uns kein Leben.
Echo der Stimme aus der Tiefe der Zeit
klingt im Kopf wie ein Traumerwachen.
Leg die Seele auf die Waagschal', du wirst Mut entdecken,
denk weder an Tod noch Haft und Pein.
Die beiden wussten, man wird sie erschießen
und daraus soll wohl Lehre sein.
Fernab vom Krieg zieh ich aus einem Brief
Liebe bis zum letzten Abschiednehmen.
Für mich bewahr' ich das letzte Bienenvolk,
Felduniformen dröhnen wie eine Vorgruppe.
Ich ruf die Engel zum letzten Gebet,
der Tod bricht in die Kirche ein.
Du meine Liebe, Anitschka Malinowa,
wie herrlich war unserer beider Vereinigung.
Im Paradies wir treffen uns bald von Neuem,
gerettet hat sich von uns kein Leben.
Gerettet hat sich von uns kein Leben.
gerettet hat sich von uns...