Текст и перевод песни Daniel Landa - Chciply Dobry Vily

Chciply Dobry Vily

Vydal jsem se do říše lesů,
Hledat víly, ty z pohádky,
Naději si s sebou nesu,
Netěším se na cestu zpátky.

Trním a ostružím drápu se dál,
Až na kraj světa, kde najdu víly,
A mýmu nápadu každej se smál,
Všechno bych vyměnil jen za tu chvíly.

Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidím tak půjdu rovnou k nim.
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás.

Na konci pěšiny ohně plály
A kolem sedělo spoustu divnejch stínů,
O svý životy mariáš hrály
A poslali mě tam na mýtinu.

To je prej mítina? Spíš nějaká louka,
Do černý tmy oblečená,
Už bolej oči, jak pilně koukám,
Jestli tu netančí průsvitná žena.

Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidím tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás.

A pak jsem uviděl ty mrtvý těla,
Na louce ležela, oděny v bílý.
Jak kámen náhrobní skála tam čněla,
Byly to chcíplý dobrý víly.

K tamtěm stínům jsem se vrátil,
I oni hledali kdysi dobrý víly.
Pár slov jsem s nima ztratil
A pak jsme na cestu vyrazili.

U strmý skály zábrany zůstaly
Viděl jsem chvíli chcíplý dobrý víly
Svědomí zmizelo a mě se zachtělo
Vykročit z řady a tak jsem zpátky
Tady.

Bojovat o štěstí se zapnutou pěstí
Nečekat, že víla dobrá by ožila.
Proti zlu zlem, ale nestát se grázlem,
Jak ty, co zabili malý dobrý víly.

Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidím tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás.

Dead Good Fairies

I embarked on a journey into the realm of forests,
To find fairies, the ones from fairytales,
I carry hope with me,
I do not look forward to the way back.

I drag myself through thorns and brambles,
To the edge of the world, where I will find fairies,
And everyone laughed at my idea,
I would trade everything just for that moment.

They dance in the meadow, they love freedom
When I see them, I'll go straight to them.
The full moon illuminates the white meadow flowers
Their voice will awaken trust in us.

At the end of the path, fires blazed
And around sat many strange shadows,
They played rummy for their lives
And they sent me there to the clearing.

Is that a clearing? More like a meadow,
Dressed in black darkness,
My eyes are already sore from looking so diligently,
If a translucent woman is not dancing here.

They dance in the meadow, they love freedom
When I see them, I'll go straight to them
The full moon illuminates the white meadow flowers
Their voice will awaken trust in us.

And then I saw those dead bodies,
They lay in the meadow, dressed in white.
Like a tombstone, the rock towered there,
They were dead good fairies.

I returned to those shadows,
They, too, once searched for good fairies.
I wasted a few words with them
And then we set off on our way.

At the steep rock barriers they remained
For a moment, I saw dead good fairies
Conscience disappeared and I longed
To step out of line and so I am back
Here.

To fight for happiness with clenched fists
Not to wait for a good fairy to come to life.
Against evil with evil, but not to become a bastard,
Like those who killed the little good fairies.

They dance in the meadow, they love freedom
When I see them, I'll go straight to them
The full moon illuminates the white meadow flowers
Their voice will awaken trust in us.