Текст и перевод песни Daniel Landa - Jmeno Ve Skale

Jmeno Ve Skale

Je sychravý konec léta, rok 9 po kristu. Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitost. Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit...

Ptáci po nebi táhnou.
Slunce se k obzoru sklání.
Sedím a tesám do kamene.
Posílám bohům svý přání.

Kéž je ze mne centurion, kéž přijde řada na můj štít.
V lesích plných barbarů, jenž si nezaslouží žít.

Soumrak pomalu padá
Na šedivou Germánii, nepřátelskou a zlou.
Nevíš, co bude zítra, nevíš, co bylo dnes.

V mlhách je cítit zrada
A močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
Teutoburský les.

Z nápisu ve skále se budoucí dozví, kdo před věky tu stál.
Kdo tu navždy svoje jméno vytesal.
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem,
Kostrbatá písmena psaná Římanem.Soumrak pomalu padá
Na šedivou Germánii, nepřátelskou a zlou.
Nevíš, co bude zítra, nevíš, co bylo dnes.

V mlhách je cítit zrada
A močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
Teutoburský les.

V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem).
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili germánští válečníci ze všech stran. Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům.

Name in the Stone

It's the chilly end of summer, the year 9 AD. A large Roman military unit approaches a place called the Teutoburg Forest. The weary legionaries settle down to sleep and although they are exhausted and chilled through, there is no reason to worry. The punitive expedition into the heart of Germania will be a relatively routine matter. There is no army in the world that can defeat the experienced and perfectly trained legions...

Birds are migrating in the sky.
The sun is going down to the horizon.
I'm sitting and carving into a stone.
I'm sending my wishes to the gods.

I wish I was a centurion, I wish my turn of shield will come.
In forests full of barbarians who don't deserve to live.

Dusk is falling slowly
Upon the grey Germania, hostile and evil.
You don't know what tomorrow will bring, you don't know what happened yesterday.

Treason can be sensed in the fog
A swamp is waiting for the legion.
That's how inhospitably it welcomes us
The Teutoburg Forest.

From the inscription in the rock the future will learn who was standing here centuries ago.
Who carved their name here for eternity.
Then someone who gets lost here will utter softly
The rough letters written by a Roman.Dusk is falling slowly
Upon the grey Germania, hostile and evil.
You don't know what tomorrow will bring, you don't know what happened yesterday.

Treason can be sensed in the fog
A swamp is waiting for the legion.
That's how inhospitably it welcomes us
The Teutoburg Forest.

In September of 9 AD, in the marshes of the Teutoburg Forest (in the territory of present-day Germany) a clash occurred between three elite Roman legions, numbering between 30 and 40,000 men, and the Germanic tribe of Cherusci led by the chieftain Arminius (Hermann).
When the legionaries, stretched out into an endless column, were struggling through the waterlogged terrain and swamps, Germanic warriors attacked them from all sides from the depths of the Teutoburg Forest. After a three-day massacre, invincible Rome suffered one of the most catastrophic defeats in history, and only a few lucky men managed to escape from the large contingent.