Moravske Pole - Daniel Landa перевод на немецкий

Moravske Pole

Často tady stává, unavené oči mhouří.
Statný starý muž. Je oděn ve svůj tmavý šat.
Na vrásčité tváři stopy dávno zašlých bouří.
Dnů a nocí, kterých nikdy nelze litovat.

Na tom svahu stojí odkud kdysi viděl v dálce,
Dvě železné pěsti s řinčením se zatínat.
Dva veliké voje chystaly se právě k válce.
Ten den bude mnoho mužů dlouho proklínat.

Vlahá noc a jen měsíc bílý svítí na skály.
Jedni včera zvítězili, druzí plakali.
Krutou daň splatí české plémě, rány, hlad a mor.
Písně zlé až do naší země přijdou z Branibor.

Na Moravském poli půda horká ještě pálí,
Zrada, jak to chodí, mrcha slaví zlatý čas.
Železná a zlatá legenda se v krvi válí.
Sám jako kůl v plotě padl král a padla hráz.

Starý muž se zvedá, do studené noci kráčí.
Pokaždé na tomhle místě srdce zabolí.
Spatřit zemřít krále, to na celý život stačí.
Vítr kvílí, žene chrabrost někam do polí.

Vlahá noc a jen měsíc bílý svítí na skály.
Jedni kdysi zvítězili, druzí plakali.
Krutou daň platí české plémě & rány, hlad a mor.
Písně zlé do naší země přišly z Branibor.

Marchfeld

Oft steht er hier, kneift die müden Augen zusammen.
Ein stattlicher alter Mann. Er ist in sein dunkles Gewand gekleidet.
Auf dem faltigen Gesicht Spuren längst vergangener Stürme.
Tage und Nächte, die es niemals zu bereuen gilt.

Er steht auf jenem Hang, von wo er einst in der Ferne sah,
Wie zwei eiserne Fäuste sich klirrend ballten.
Zwei große Heere bereiteten sich gerade zum Kriege vor.
Diesen Tag werden viele Männer lange verfluchen.

Laue Nacht, und nur der weiße Mond scheint auf die Felsen.
Die einen siegten gestern, die anderen weinten.
Einen grausamen Tribut zahlt der böhmische Stamm: Wunden, Hunger und Pest.
Schlimme Lieder werden bis in unser Land aus Brandenburg kommen.

Auf dem Marchfeld brennt der heiße Boden noch,
Verrat, wie es so läuft, das Luder feiert goldene Zeiten.
Die eiserne und goldene Legende wälzt sich im Blut.
Allein wie ein Pfahl im Zaun fiel der König, und der Damm brach.

Der alte Mann erhebt sich, schreitet in die kalte Nacht.
Jedes Mal an diesem Ort schmerzt das Herz.
Den König sterben zu sehen, das reicht für ein ganzes Leben.
Der Wind heult, treibt die Tapferkeit irgendwohin in die Felder.

Laue Nacht, und nur der weiße Mond scheint auf die Felsen.
Die einen siegten einst, die anderen weinten.
Einen grausamen Tribut zahlt der böhmische Stamm & Wunden, Hunger und Pest.
Schlimme Lieder kamen in unser Land aus Brandenburg.