Текст и перевод песни Daniel Landa - Nigredo

Nigredo

Vzduch je cítit mršinou
Když kráčím křivolakou pěšinou
Za mnou čoudí spálenej most
A z houští zní, že nejsem zvanej host.

Runy svítí v bludným kameni, možná je to znamení...
Cesta míří rovnou do křoví, furt lepší než okovy.
Prodírám se roštím dál a hledám Grál, jak nakázal mi král.
Havran se mi z větve smál, že v hloubi skal, tu marně hledám šal.

Jak už možná víš, jdu objevit tu skrýš v níž nevěříš.
Nad mou hlavou stále pluje mrak... Kéž by to byl drak.

Najdu další zeď a hned jí vyzkouším čelem.
To je odpověď na to, jak nakládám s tělem.
Na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti.

Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad s masem.
Jen se nadechnu a pak to přebolí časem.
Co na tom sejde... stejně jsme tu jenom co by hosti.

Cože jsem to vlastně chtěl?
Hergot, že já vůl to zase zapomněl?!
No jo ten grál! Tak ten bych fakt teda bral.

Prej tu někde měl bejt hrad,
Tak snad ho ňákej darebák neukrad.
Že by mi král jen tak o grálu lhal?

Z písku syčí jedovatej had, běsi mají stále hlad.
Jen si chladnou hlavu zachovat, ten hrad tu někde musí stát.
Z bílejch kostí podél drah už nemám žádnej strach.
Jsem sebevrah!
Prodal jsem zbraň a za to se platí daň...

Havran na tý větvi se bál,
že lůno skal mi vydá vzácnej grál.
A teď je pryč a s ním je pryč i klíč.

Nesu dary od vlkodlaků - náruč plnou bodláků.
Na hlavu se snáší prokletí... A drak neletí.

Najdu další zeď a hned jí vyzkouším čelem.
To je odpověď na to, jak nakládám s tělem.
Na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti.

Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad s masem.
Jen se nadechnu a pak to přebolí časem.
Co na tom sejde... stejně jsme tu jenom co by hosti.

V hlavě bzučí roje včel.
Sakra, co jsem chtěl jsem opět zapomněl. To mám z těch ran!
Nemůžu si vybavit, jak vyrazit.
Kam chtěl jsem vlastně jít? Asi do všech stran.

Starý nápis doufám napoví, jak nezabloudit ve křoví.
Možná že to zdárně dopadne... A možná ne.

Nigredo

The air smells carrion
As I walk down the winding path
Behind me smokes the burnt bridge
And the bushes echo, I'm not an invited guest.

Runes glow in the erratic boulders, maybe this is the sign...
The path heads straight into the undergrowth, it's still better than chains.
I press on through the thicket, searching for the Grail, as the king commanded.
A raven mocked me from its branch, laughing that I search in vain for the cup in the depths of the rocks.

As you probably know, I go to discover that hiding place that you don't believe exists.
A cloud still hovers above my head... If only it was a dragon.

I find another wall and immediately smash my head on it.
This is the answer to how I treat my body.
On the way to treasures, adventurers' bones snap.

Don't worry, I won't run out of arrows, I tear them from my back with the meat.
I just draw breath and then it will hurt a little with time.
What does it matter... we're just visitors here anyway.

What did I actually want?
Damn it, I'm an idiot for forgetting that again?!
Oh yeah the Grail! Well that I would actually take, you know.

They said there should be a castle somewhere around here,
So hopefully some scoundrel hasn't stolen it.
Could the king have just lied to me about the Grail?

A venomous snake hisses from the sand, the demons are always hungry.
Just keep a cool head and that castle has to be somewhere here.
I'm no longer afraid of the white bones along the path.
I'm a suicidal maniac!
I sold my weapon and you pay a price for that...

The raven on that branch was afraid
That the heart of the rock would give me the sacred Grail.
And now it's gone, and with it the key.

I bear gifts from the werewolves - an embrace full of thorns.
A curse descends on my head... And the dragon won't fly.

I find another wall and immediately smash my head on it.
This is the answer to how I treat my body.
On the way to treasures, adventurers' bones snap.

Don't worry, I won't run out of arrows, I tear them from my back with the meat.
I just draw breath and then it will hurt a little with time.
What does it matter... we're just visitors here anyway.

Swarm of bees buzz in my head.
Damn it, what did I want I've forgotten again. It's because of those wounds!
I can't recall how to set off.
Where did I actually want to go? Probably in all directions.

I hope the ancient inscription can tell me how not to get lost in the bushes.
Maybe it will end well... Or maybe not.