Текст и перевод песни Hana Zagorová - On se vrátí

On se vrátí

Vždy, když v noci padal sníh
Jako malá jsem se bála
Bílou mlhou v oblacích
Bílý měsíc tiše plul
A vždy, když skryl jej černý mrak
Já měla strach, že spolykal jej velký drak
Vždy mě utěšila máma:
"On se vrátí, to se stává"
Měsíc, který strážným andělem mým byl
Vždy, když zmizel, duši mou zahalil stín
Věřila jsem však, co řekla máma
On se vrátí, to se stává
Když na nebi půlnočním zas objevil se náhle
Mým očím zamklým obočím zámky uvolnil
Já zapomněla na slzy a klidně spala dále
A čas však spěch svůj nezvolnil
Vždy, když hrom své noci pěl
A já zůstala jsem sama
Ty jsi ke mně nepřišel
Kytici slibů poslals tmou
Tak nad zchladlou večeří
Mé slzy srdci nevěří
Když jim teskně našeptává
"On se vrátí, to se stává"
A když přišel jsi, tak neřekls, kdes byl
A já šťastná byla ze všech těchto chvil
Z chvil však rok se snadno stává
Čas jen bere, nic nedává
Když si doma přesvědčil svou ženu, že jsi v práci
Pro mě jsi byl mužem tím, co k ženě své se vrací
Já zapomněla na slzy, co význam svůj už ztrácí
Čas však co vezme, nevrací
Ne čas, to tys mi všechno vzal
Vždy mi říkávala máma
Štěstí není ve hvězdách
Nevěř mužům, kteří lžou
Já v průvodu smutečním
Z tvojí lásky ušetřím
Na čas až jednoho rána
Nevrátíš se – to se stává
Malý kousek lásky tvé
Ať mi ve stáří zbyde
To až budu pořád sama
S tebou či bez tebe ... ale sama ...

Il reviendra

Chaque fois que la neige tombait la nuit
J'avais peur quand j'étais petite
La brume blanche dans les nuages
La lune blanche flottait silencieusement
Et chaque fois que le nuage noir la cachait
J'avais peur qu'un grand dragon ne l'avale
Ma mère me consolait toujours :
"Il reviendra, ça arrive"
La lune, qui était mon ange gardien
Chaque fois qu'elle disparaissait, une ombre envahissait mon âme
Mais je croyais ce que ma mère disait
Il reviendra, ça arrive
Quand elle est soudainement apparue sur le ciel de minuit
Elle a déverrouillé les serrures de mes yeux fermés
J'ai oublié les larmes et j'ai dormi paisiblement
Et le temps n'a pas ralenti sa course
Chaque fois que le tonnerre chantait ses nuits
Et je restais seule
Tu n'es pas venu à moi
Tu as envoyé un bouquet de promesses à travers les ténèbres
Alors, sur le dîner froid
Mes larmes ne croient pas à mon cœur
Quand il leur murmure tristement
"Il reviendra, ça arrive"
Et quand tu es venu, tu n'as pas dit où tu étais
Et j'étais heureuse de tous ces moments
Mais l'année devient facilement un moment
Le temps ne prend que, il ne donne rien
Quand tu as convaincu ta femme que tu étais au travail
Pour moi, tu étais l'homme qui rentre chez sa femme
J'ai oublié les larmes qui ont perdu leur signification
Mais le temps ne rend pas ce qu'il prend
Ce n'est pas le temps, c'est toi qui m'as tout pris
Ma mère me disait toujours
Le bonheur n'est pas dans les étoiles
Ne fais pas confiance aux hommes qui mentent
Dans le cortège funèbre
Je vais économiser ton amour
Pour le moment, jusqu'à un matin
Tu ne reviendras pas - ça arrive
Un petit morceau de ton amour
Laisse-moi le garder dans ma vieillesse
Quand je serai toujours seule
Avec toi ou sans toi... mais seule...